Ze života našich předků: V souladu s vírou a přírodou

Je čas na pozorování přírody kolem sebe

Příroda nám říká, co máme jíst podle toho, jaké plody se v ní zrovna urodí. Počasí nám ukazuje, jak se máme obléct. Slunce a měsíc řídí náš spánek i bdění. Naši předci ale dokázali vyčíst mnohem víc: třeba to, jaká bude zima. Poznali to podle srsti zvířat i toho, jaké si dělají tukové zásoby, nebo podle času, kdy se začínají ukládat k zimnímu spánku. Napoví i stromy – pokud shodí listí velice brzy, znamená to, že zima by měla být spíš mírná, zato bohatá na srážky.

Vždycky jste si mysleli, že nejste ten typ, který by dokázal z náznaků přírody něco vyčíst? Zkuste se teď třeba zaměřit na to, kdy z vašeho okolí odlétají vlaštovky do teplých krajin. Těsně před tím je uvidíte sedat si v celých hejnech na dráty elektrického napětí.

Co dělali naši předkové právě na podzim?

V čase po žních, kdy byla pole prázdná, stromy očesané a domácí zvířata pořádně vykrmená, nastal čas příprav spižírny na zimu. Veškerou úrodu bylo zapotřebí uchovat, a protože neexistovaly mrazáky nebo zavařovací hrnce, nechávala se zelenina zfermentovat. My dnes známe hlavně kysané zelí, ale stejným způsobem naložení lze uchovat prakticky veškerou pevnou zeleninu.

A nejde jen o konzervaci, ale hlavně o vitamíny. Kdysi znamenala zima otázku přežití. Čerstvé ovoce bylo hodně vzácné a lidem chyběl vitamín C. Právě toho je v kysaném zelí dostatek. Navíc obsahuje kvašená zelenina spoustu přátelských bakterií, které prospívají našemu zažívání.

Jak si vyrobit fermentovanou zeleninu?

Základem je maximální čistota rukou, nádobí i zeleniny. Velkou zavařovací sklenici pro jistotu vyvařte. Zeleninu nakrájejte na menší kusy, nebo nakrouhejte. Kromě zelí je skvělá mrkev, kedlubna, řepa, tuřín, květák, cibule, nebo třeba ředkev. V míse ji prosolte a okořeňte. Tady lze hodně experimentovat, ale pro začátek se vydejte klasickou cestou a použijte kmín a kopr. Zeleninu pořádně napěchujte do sklenice a nakonec zalijte šťávou, kterou pustila, a zakryjte víčkem.

Takový salát svádí sníst okamžitě, ale dejte mu jeden nebo dva týdny při pokojové teplotě, aby nastartoval proces kvašení. Hotová fermentovaná zelenina pak vydrží v lednici měsíce. Pokud se vám domácí kvašení zalíbí, brzy zjistíte, že zkvasit lze skoro všechno, přesně tak, jako se to dělalo dřív. Jeřabiny, ořechy, poupata květin, šípky,… fantazie v tomto případě nemá hranic!

Zásobte svou přírodní lékárničku

Naši předci na nemoci pohlíželi úplně jinak než dnes. Velkou roli hrála víra v Boha a přírodní zákony. Nemoc nebyla ani tak „technickou závadou“ lidského těla, ale spíše trest za hříchy. Věřilo se, že nemoc může způsobit uhranutí, nebo zkrátka špatná shoda okolností, kterými se řídí řada pověr. Ty měly před nemocemi i bránit. Lidé si například mysleli, že pokud jí těhotná žena moc chleba, bude mít dítě velkou hlavičku. Pokud by vám snad byl nabídnutý chleba jako návštěvě a vy byste jej nepřijali, bolela by vás pak hlava. A kdyby žena v očekávání prošla pod prádelní šňůrou, mělo by miminko omotaný pupečník kolem krku.

Nemocem šlo zabránit omýváním se rosou nebo vodou z potoka, ovšem jen v určité dny, nebo dokonce hodiny. Zvláštní moc mělo svatojánské kvítí, nebo léčivé rostliny sbírané opět ve speciální dobu, nebo třeba při úplné nahotě.  

Zda se podobnými pověrami našich předků budete řídit, necháme na vás. Zkuste se ale pro začátek zaměřit na uchování darů přírody, které jsou vitamínovými bombami a jsou právě v sezóně. Podzimní příroda nám dává rudé šípky bohaté na vitamín C, dokvétá lichořeřišnice, ze které připravíte účinnou tinkturu na močové cesty, a vyzkoušet můžete i plody bezu černého, které dřív platily za lék na všechno. Nesmírně lahodný a zdravý je rakytník – připravte z něj sirup, nebo si ho v mrazáku nechce na čaj. A pokud snad máte z léta nasušené bylinky, je perfektní čas na to připravit si z nich čajové směsi a u dobrého šálku bylinek si přečíst třeba některou knížku o tom, jak naši předkové trávili svůj rok.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com