Rozvod? Až děti vyrostou
V Česku se rozvádí skoro každé druhé manželství. Pokud mají manželé děti, často si kladou otázku, zda mít kvůli dětem úplnou rodinu a žít jako cizí lidé nebo se rozvést a žít podle svých představ. Mnozí se nakonec rozhodnou manželství zachovat a rozvod odložit na dobu, až děti vyrostou. Nabízí se otázka, co je pro děti lepší?
Téměř každé druhé manželství končí rozvodem
Podle údajů Českého statistického úřadu se u nás rozvádí téměř každé druhé manželství. Zatímco v roce 1970 statistici uváděli jako míru rozvodovosti „jen“ 26 %, v roce 1990 to bylo již 38 % a v roce 2010 rekordních 50 %. V roce 2013 byl zaznamenán mírný pokles na 47 %. Nejčastěji se manželé rozvádí po třech až pěti letech od uzavření manželství. Dá se předpokládat, že v těchto rodinách jsou děti, kterých se rozvod rodičů bezprostředně týká. V posledních letech ale přibývá rozvodů po více než pětadvaceti letech společného života, kdy už děti se svými rodiči nebydlí. Tolik statistiky.
Co nefunguje, vyhodíme
Čím to je, že se tolik manželských párů rozvádí? Možná je vysoká míra rozvodovosti způsobena kromě jiného také tím, že dnešní konzumní společnost se naučila vše, co nefunguje vyhodit a nahradit novým. Kdo by se s tím dnes opravoval, když si tak snadno můžeme pořídit vše nové, funkční, neokoukané, s mnohem lepším designem. A pro některé je také tak snadné se zbavit manželství. Manželku lze vyměnit za mladší model a manžela zase za model výkonnější. Častokrát se ale vyplatí do manželství investovat a pokusit se o opravu, a to zejména tehdy, pokud jsou součástí rodiny nezletilé děti.
Rozvod děti vždy ovlivní
Ať chceme sebevíc, rozvod se na citlivé dětské duši vždy podepíše. Někdy více, někdy méně, záleží na psychické odolnosti konkrétního dítěte. Mnozí rodiče se snaží své děti ušetřit této nepříjemné životní zkušenosti, a proto se rozhodnou setrvávat v manželství, které sice funguje na rodičovské úrovni, ale na partnerské nikoliv. V zájmu dítěte žijí v nefunkčním partnerském vztahu a rozvod je oběma, případně jedním z nich odložen na dobu, až děti vyrostou.
Manželství bez lásky
I když se to bude mnohým zdát zvláštní, některé vztahy na této úrovni fungují. Manželé se rozhodnou odsunout svůj vlastní život na druhou kolej a prioritou pro ně je, aby jejich děti vyrůstaly ve stabilním rodinném prostředí. Pokud se manželé pětkrát denně pohádají, žena večer pláče v koutě a muž zapíjí žal s kamarády, je lepší na tohle řešení zapomenout. Děti registrují sebemenší změny mezi rodiči a takové soužití neprospívá ani dětem, ani rodičům.
Najdou se i tací, kteří jsou schopni s partnerem fungovat na kamarádské úrovni, být k sobě slušní, vycházet si vstříc a poskytnout dětem klidné prostředí. Děti sice nebudou registrovat hádky, ale všimnou si toho, že táta mámu neobejme, nepolíbí, nevezme ji za ruku. Pokud dítě bude vyrůstat ve vztahu bez jakékoliv citové náklonnosti svých rodičů, bude tento typ soužití považovat za normální. I když to samozřejmě nemusí být pravidlem, pravděpodobně tento vzorec chování bude aplikovat i na své budoucí vztahy včetně manželství. Pak je důležité se zamyslet, zda chceme, aby v takovém svazku naše dítě žilo. A rozhodnutí už je na každém z nás.
Inspirujte se i tipy v článcích:
Mohlo by vás zajímat
