Význam pohádek vás překvapí

Pohádky dle psychologie

V pohádkách, tradičně vycházejících z boje „dobra“ se „zlem,“ totiž dle některých psychologů najdeme mnohem více než jen příběh. Podle C. G. Junga dokonce pohádkové postavy ilustrují jakousi syrovou formu určitého typu chování (tzv. archetypů) pocházejícího z kolektivního nevědomí. Jung definoval několik základních archetypů, kdy předpokládal, že každý z nich v určitém procentu ovlivňuje každého z nás (vládce, hrdina, sirotek/dítě, moudrý stařec...). Který z nich převládá právě u vás můžete poznat i podle pohádky, která vás fascinuje. A nebo kterou opravdu nemáte rádi - pak si vlastnosti pravděpodobně nechcete připustit, případně jsou ve vašich očích společensky nevhodné.

Hlas pohádek i nevědomí mluví v symbolech

Pohádky sice mají svůj příběh a postavy, ale jejich vlastnosti a chování jsou symbolické. Mluví k nám tedy na více rovinách. A právě v tom tkví hlavní problém jejich interpretace. Ne vždy jsme schopni rozšifrovat poselství. Běžné myšlenkové vzorce totiž nebývají účinné. Takže, i když „cítíme“ sílu příběhu, jeho význam nám někdy na vědomé úrovni uniká. Pohádky fascinují i z mnoha jiných důvodů. Stejně jako v naší fantazii, i zde je vše možné. Navíc příběh končívá „harmonicky.“ To v nás vyvolá pocit štěstí (pozor, konec nemusí být nutně šťastný). Zkusme se na některé symboly podívat zblízka.

Láska - v současné době symbol, který je trošku zneužíván. V pohádkovém slovníku je to bezpodmínečné přijetí situace / člověka, otevřenost bez ambice na výsledek (Nechci ho změnit, aby se měl lépe. Nechci ho změnit, abych já se měl lépe. Chci jít dále s ním a nebo bez něj, aniž by mi jednoho nebo druhého stavu bylo líto.).

Drak - snad ve všech kulturách nalezneme Jiříka, co překonává draka (v jiné terminologii zabíjí). V archetypálním pojetí se jedná o „zkrocení“ své síly (často animálně sexuální) a místo ničivého směru ji využít k tvořivosti. Drak bývá nahrazen i lvem.

Svatba - archetypálně se jedná o spojení ženské a mužské části našich osobností. Teprve, když si uvědomíme oba protiklady v nás a jsme schopni je přijmout, nastává harmonie a do života může vstoupit spokojenost.

Hloupý Honza - člověk s čistou intuicí (= dobrým srdcem), který není ovládán myšlenkovými konstrukty - je schopen vnímat a následovat přirozenost života, aniž by nad tím „přemýšlel.“

Temný les a bloudění - zmatek uvnitř nás samotných (negativní myšlenky, strach...). Teprve, když nalezneme odvahu v sobě, můžeme najít „cestu“ ke světlu a vyjít z lesa.

Matka a macecha - symbol jednoty ženského principu (tvořivá a milující i ničivá). V Řecku byla symbolem Deméter, která dokázala být ničivou (symbol zimy) i plodnou (jaro - podzim, kdy příroda rodí plody). Pokud v ženě převládne jeden z principů, může dítě poškodit opičí láskou a nebo jej zničit přílišnými požadavky či žárlivostí na dítě. A pozor, teprve bratři Grimmové ze zlé matky udělaly macechu.

Skrytá poselství pohádek?

Červená Karkulka - dívka na prahu puberty vyráží do lesa, matka ji varuje před možným nebezpečím a dává ji i radu, jak se ochránit (nescházet z prověřených modelů chování). Karkulka neposlechne a setká se s dravcem (vlk = symbol pro agresivní mužskou sílu), který ji zaujme právě svou nebezpečnou příměsí. Čeká na ni v posteli, kde si ho Karkulka zblízka prohlíží. Na poslední chvíli je Karkulka zachráněna starším „hodným“ mužem (archetyp otce, ochránce).

Šípková Růženka - plná puberta dívek dává rodičům zabrat a právě v tomto věku (16 let) se ocitá hlavní hrdinka. Dívky v tomto věku už si jsou vědomy své sexuality a začnou cítit touhu ji vědomě objevovat. Rodiče ji navzdory veškeré snaze nedokáží ochránit a ona tak získá nepříjemnou zkušenost (v pohádce je cudně znázorněna píchnutím o trn). Usnutí není nic jiného než strach či odpor k pokračování sexuálního objevování. Teprve „ten pravý“ ji přesvědčí (opět v rámci dobrých mravům pohádce „jen“ polibkem) o hezké stránce milování.

Kráska a zvíře - zde jde více než jinde o přijetí vlastního Stínu, tedy vlastností, které se snažíme z různých důvodů skrýt před sebou či okolím, protože je považujeme za ohyzdné. Teprve, když je do svého života přijmeme - Bella začne vidět Zvíře jako laskavého tvora a „zamiluje se“, vysvobodí jej ze zakletí (získá lidskou tvář) a následuje svatba (tedy dojde k vytvoření celistvé bytosti).

Jack (Janek) a stonek fazole - i muži mají své archetypální pohádky. Semínko fazole dorůstající v noci do „fantastických“ rozměrů a pomáhající muži dostat se do nových fantastických. Ukazuje se však, že i toto dobrodružství má svá rizika a je tedy třeba postupovat obezřetně.