Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Zeleninu syrovou, nebo vařenou?

Publikováno: 4.5.2021
Zeleninu syrovou, nebo vařenou?

Zdenka Jeníčková

Redaktorka

Více o autorovi

Člověk si pravděpodobně odpoví: „Jasně, že syrovou. Vařením se přece ztrácí vitaminy a další prospěšné látky.“ Což je ovšem pravda pouze částečná. Hodně totiž záleží i na tom, o jaké druhy zeleniny se jedná a hlavně v jakou roční dobu je konzumujete.

Začneme-li zimou, která nedávno skončila, je celkem přirozené, že saláty ze syrové zeleniny v tomhle období chroupá asi jen málokdo. Snad s výjimkou zarytých dietářů, kteří chtějí zhubnout stůj co stůj, bez ohledu na přirozené potřeby svého těla, které se v zimě potřebuje v první řadě zahřát. Teplý kabát, šála a rukavice na to ale obvykle nestačí. Je třeba prohřívat se i zevnitř. Syrová zelenina má však naopak ochlazující efekt, takže s tím byste moc nepochodili. Zeleninu si samozřejmě můžete dopřát i během chladného období, ale pokud možno tepelně upravenou, například v páře, vařenou, pečenou nebo třeba restovanou.

Zima: lilek a kysané zelí

Ze zeleniny je na zimu báječný lilek a zelí. Kromě toho je dobré zařadit do jídelníčku kvašenou zeleninu, která funguje doslova jako elixír zdraví – především kvůli vysokému podílu vitaminu C. Kromě toho obsahuje spoustu minerálů, laktobacilů a enzymů, jejichž množství se zvyšuje při procesu mléčného kvašení. Doporučuje se konzumovat 2 lžíce pickles několikrát za den. Podpoříte trávení a činnost střev a posílíte imunitu, která dostává nejvíc zabrat právě během zimních měsíců.

Recept na domácí pickles

Základ tvoří mrkev, cibule a zelí, přidat můžete i ředkev, červenou řepu, kedlubnu, kapustu, květák, brokolici, tuřín, cuketu. Zeleninu nastrouhejte nadrobno a smíchejte s mořskou solí (15 g soli na 1 kg zeleniny). Lze přidat i křen či trochu kmínu. Potom ji po vrstvách natlačte do velké sklenice až k samému hrdlu a důkladně upěchujte, abyste vymačkali vzduch. Sklenici překryjte igelitovým sáčkem, přiklopte menší sklenicí a navrch položte něco těžkého (třeba kámen). Pokud máte kvašáček, stačí jen utáhnout víko. Nechte kvasit 3–4 dny při pokojové teplotě. Poté skladujte v lednici.

Jaro: ředkvičky, kedlubny...

Biologické jaro začíná už v polovině února a je to ideální období pro očistu organismu, především pak trávicího traktu. Chuť jara je především kyselá, stejně jako raná jarní zeleninka, zároveň však  osvěžující. K sezonním druhům patří cibule, ředkvičky, chřest, kedlubny, saláty, později i brokolice, květák, cukety, fazolové lusky, hrách, kapusta, mrkev, okurky, rajčata a řepa. V tomto období, kdy sluníčka a tepla kvapem přibývá, si už svůj oblíbený čerstvý salátek můžete vychutnat bez výčitek.

Léto: cokoli je právě po ruce

Léto je dobou pestrosti, všemožných chutí i barev a zelenina by právě v tomto období měla představovat největší podíl v jídelníčku. Lze ji přidat do mnoha různých pokrmů, zpestří jakékoliv jídlo. Můžete ji také využít jako zdravou alternativu pečiva a běžných příloh, jako jsou brambory, těstoviny nebo rýže. A samozřejmě do všemožných zeleninových salátů. Využít přitom můžete jakékoliv druhy, které máte po ruce: brokolici, celer, cibuli, cuketu, ředkvičky, česnek, fazole, hrách, kapustu, kedlubnu, květák, mrkev, okurky, rajčata, saláty, papriku, patizón, pórek, rajčata, čekanku, ředkev, zelí.

Vyzkoušet můžete některý z netradičních receptů, které jsme přinesli v článku 5 tipů na neobvyklé saláty.

Podzim: hodně česneku a cibule

Na podzim se opět začíná ochlazovat a tělo prahne po teple. Ze zeleniny nám touto dobou přijdou k duhu především dýně, ředkev, kedlubny, kapusta, zelí a hodně česneku a cibule. Taková dýňová polévka, zeleninový koláč nebo ratatouille jsou pro sychravé podzimní dny jako stvořené. Krásně nás uvnitř zahřejí a dodají energii do stále častějších plískanic.

Které druhy je lepší uvařit?

Mrkev – při tepelné úpravě se znásobí množství obsažených karotenoidů, které působí jako velmi účinné antioxidanty.

Rajčata – obsažený lykopen, který je nejen extra silným antioxidantem, ale má také schopnost brzdit rozvoj některých nádorových onemocnění, se ze syrových rajčat vstřebává jen velmi obtížně, je tedy lepší je spařit. Velmi vhodná je například forma domácího protlaku.

Špenát – ukrývá vysoký podíl vápníku, hořčíku či železa. Všechny tyto minerály naše tělo lépe absorbuje, když špenát tepelně upravíte (například množství vápníku se tím ztrojnásobí).

Kapusta – napomáhá snižování škodlivého cholesterolu, jehož množství se zvyšuje, když je vařená.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)