Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Ze života našich předků: Tradice spjaté s Velikonocemi

Publikováno: 2.4.2021
Ze života našich předků: Tradice spjaté s Velikonocemi

Eva Matoušková

Redaktorka

Více o autorovi

Přicházející Velikonoce nám ukazují, jak moc jsme stále spjati s našimi předky. Ale zatímco pro nás znamenají velikonoční zvyky hlavně zábavu, původně mívaly hluboký význam.

Oslava příchodu jara, nebo konce zimy?

Ještě pro naše pra-pra předky zima znamenala skoro boj o holý život. Byli odkázáni na zásoby, které si během léta vypěstovali a skromná obydlí poskytovala spíš nuzný útulek než vytopené pohodlí. Byl to také čas nemocí, krutého počasí a chudoby. Ne každý se zkrátka příštího jara dočkal. O to víc byli lidé vděční za věci, které dnes považujeme za samozřejmost. Také musíme vzít v potaz, že v podstatě všichni naši dávnější předkové byli silně věřící, a jejich život tak ovlivňovala nejen příroda, ale i Bůh. Oslavy jara proto spočívaly v uctívání úrody a půdy, a také v modlitbách.

Obdarování zahrady i druhých lidí

Dřív bylo nutné pojistit si, že se skutečně urodí dostatek obživy na celý následující rok. Proto se do pole zakopávaly kousky pokrmů ze sváteční tabule. Takové rybí kosti měly zaručit, že se o ně popíchá krtek a uteče. Chléb pod kořeny stromů zase znamenal úrodu ovoce. Ještě silnější tradice existují na Moravě, kde je nezbytné symbolicky oceňovat vinohrady po celý rok. Jídlo kdysi zkrátka mívalo naprosto odlišnou hodnotu a platilo za plnohodnotný dárek. A co teprve, když ho šikovné ženy povznesly na malé umělecké dílo.

Co nám prozradí kraslice?

Vajíčko známe jako symbol života v podstatě od počátku věků. Co všechno se ale může skrývat za barvou nebo malůvkou na kraslici? Ty původní byly jen červené, ale časem získaly ostatní barvy svou symboliku. Dívka by nejspíš neudělala dobře, kdyby svému milému dala žluté vajíčko – znamená totiž odmítnutí. Modré či fialové ale pro muže bylo nadějí, že mají v lásce šanci. Podobně to fungovalo i s barvami mašlí na pomlázku. Kraslice před 100 lety také vypadaly docela jinak – sloužily jako místo pro napsání krátkých vzkazů a přání. A samozřejmě platilo, že čím propracovanější zdobení, tím hodnotnější kraslice je. I to koneckonců napovídalo, v jak bohaté rodině se nacházíte. O významu velikonočních barev jsem psali již dříve v článku Víte, proč jsou Velikonoce tak barevné?

Třený beránek v měšťanských rodinách, na vsi kynutý mazanec

Velikonoční zvyky se odjakživa pojily s pečením. Třené pečivo obecně představovalo v 19. století určitý luxus. Jak v hodnotě surovin, tak ve své vizuální podobě. Jemné moučníky s přídavkem smetany, másla a štědrého počtu vajíček jídávali ti bohatější, kteří, dá se říct, nemuseli pracovat rukama. Mezi velikonoční zvyky patřilo pečení nejen beránka, ale existovaly i formy jiných zvířátek, zajíčka nebo kuřátka.

Strava na venkově byla pochopitelně jiná. Jejím hlavním účelem bylo zasytit co nejvíc lidí za co nejmenší náklady. Setkali bychom se tu proto hlavně s kynutým pečivem. Pokud šlo o významný svátek, ozvláštnilo se spíš spletením do různých copů a tvarů, které se zdobily stuhami nebo větvičkami. Recepty, které mají v názvu slovo „staročeský“, ale v seznamu surovin množství koření, ovoce nebo tuku, tak ve skutečnosti příliš autentické nejsou.

Tip: Upečte si mazanec nebo beránka podle našich receptů, které naleznete v článku Tradiční velikonoční pečení.

Zkuste na Velikonoce špenát z kopřiv

Ve své podstatě levné, ale výživné jídlo našich babiček. Určitě by neměl chybět na zelený čtvrtek, ale protože jde o první čerstvý dar z přírody, obvykle se kopřivový špenát uvařil hned, co šlo nasbírat dostatek kopřiv. Můžete je i napůl zkombinovat s klasickým špenátem.

Natrhejte větší mísu mladých kopřiv bez dřevnatých stonků a spařte je vroucí vodou. Tu pak vyždímejte a kopřivy nasekejte nebo pomelte v robotu. Dále postupujeme jako při vaření obyčejného špenátu – na sádle opečte cibulku, přidejte podusit kopřivy a ochuťte solí, pepřem a česnekem. Kopřivový špenát můžete zahustit vajíčkem, strouhankou, anebo naopak zjemnit smetanou.

Vyzkoušejte jihočeské hnětýnky

Hnětýnky jsou především roztomile krásné! Jde o máslové pečivo, které se peklo v různých oblastech jižních Čech na Velikonoce, o svatbách nebo na posvícení. Připravte se hlavně na maraton zdobení, protože hnětýnka by měla překypovat cukrovými kvítky, barevnými polevami a cukrářskými perličkami. Recept je založen na stejném poměru másla, cukru a mouky.

  • 250 g másla
  • 250 g cukru
  • 250 g polohrubé mouky
  • 3 vejce
  • 1 lžíce rumu
  • 1 lžička prášku do pečiva
  • 1 vanilkový cukr

Postup: Těsto připravíme klasickým způsobem – máslo s cukrem a žloutky vyšleháme do pěny a sníh z bílků připravíme zvlášť. Opatrně přimícháme sypké ingredience a rum a naplníme máslem vymazané formičky na košíčky. Pečeme na 160 stupňů dozlatova.

Hotové hnětýnky můžete zdobit, jak vás napadne. Polít tmavou či bílou čokoládou, nebo citronovou polevou. Pro snadnější práci použijte hotové cukrové nebo marcipánové kytičky a perličky. Ti zručnější ale můžou hnětýnky zdobit barevnou bílkovou polevou na perníčky.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)