Poznejte své vnitřní smysly

Zrak - vládce našich informací

Ačkoli se jedná o poměrně malý orgán, je to právě oko, které našemu tělu dodává až 90 % informací o okolním světě. Naše vědomá mysl z nich však zpracuje maximálně do 10 %, ostatní se ukládají do nevědomé části. Vnitřní zrak je často spojován s naší motivací. Čemu věnujeme pozornost? Tomu, co chceme a nebo naopak se snažíme vyhnout tomu, co nechceme? Tam, kam se koukáme, totiž směřuje i náš život. Pokud nevěříte, zkuste jet na kole a koukat se na strom, do kterého NEchcete narazit. Pravděpodobně skončíte právě tam. Pokud se však v životě zaměříte na to, co  CHCETE, máte větší šanci toho dosáhnout. Se zrakem, respektive očima jsou v tradiční čínské medicíně spojovány játra. Pokud máte tedy problémy s očima, zkuste svou pozornost nejprve zaměřit právě na játra (svou agresivitu - i potlačenou, žárlivost či hněv).

Hmat - jak vnímáš své tělo

Malé dítě poznává svět skrze „ochutnávání.“ Jenom ruce mu nestačí. I pro dospělého je zážitek jít bos po trávě v rose, po šiškách, sednout si na teplé kamínky u řeky a nebo si obléct „kousavý“ svetr. Hmat nám skrze kůži (na celém těle!) podává informace o okolí - je mi teplo / zima, je to tvrdé / měkké... Většinu těchto informací neumíme zpracovat, neboť jsme časem začali používat v zásadě jen ruce a výjimečně chodidla. Vnitřní hmat nás informuje o bolesti i slasti - ukazuje nám, že nám určité situace nemusí být příjemné, co nám je příjemné a co už ne a že určitý pohyb (činnost) je dokonce zraňující. Pokud se necítíme dobře v něčí společnosti, jsme i velmi pozorní k jeho dotykům a vstupům do naší komfortní zóny, naše tělo „tuhne.“ Naopak, povolíme, když je nám někdo příjemný. Existuje mnoho technik, které prostřednictvím uvědomění si těla přináší do našeho života pochopení souvislostí na mnoha úrovních (a i varování) - může se jednat o jógu, tai chi, čchi kung nebo Feldenkreisovu metodu.

Chuť - jak jsem naplněn životem

Pohled na chutě, které upřednostňujeme nám dá mnohé nápovědy o našem životě. Ukazuje, jaký je náš pocit vnitřního naplnění. Cítíme se životem obdarováni a nebo máme pořád na něco „chuť“? Chybí nám sladkost a saháme tedy po sladkém všeho druhu (od ovoce, přes maso až po dortíky)? Zároveň je třeba si uvědomit, že sladké bylo dříve vnímáno i jako bezpečí, které můžeme hledat. Potřebuji jídlo skutečně kořeněné a nebo dávám přednost jemným chutím (opravdovosti surovin)? Jsme v jídle vybíraví a nebo prostě sníme to, co dostaneme na talíři? Mění se mé chutě s ročním obdobím a nebo jím stále to samé? Jsme ochotni ochutnat nové a nebo se raději vracíme k prověřeným potravinám? Není zde špatně a dobře. Jen souvislosti, se kterými však můžeme pracovat.

Čich - umíme dýchat volně?

Čich je spojen s dechem. Dech je v mnoha kulturách vnímán jako posel naší energie. Právě proudem dechu přinášíme do těla napětí (povrchní dýchání spojované se stresovou situací) a nebo uvolnění (zejména dlouhé vědomé dýchání do oblasti břicha). S pomocí dechu umí mnoho lidí zvládnout nejen stres, ale i fyzickou bolest. Pokud umíme se svým dechem zacházet, můžeme se uklidnit a navodit pocit relaxace a nebo naopak se vybudit k výkonu (nikoli ke stresu) a získat potřebnou energii k aktivitě.

Spolu s dechem přichází do našeho těla vůně. Zjistěte, které jsou vám libé, a které nemůžete ani cítit. Zejména na ty se zaměřte. Různé pylové (i jiné) alergie mohou mít právě psychický základ, kdy se určitá vůně spojí (na nevědomé úrovni) s nepříjemným pocitem a vyvolá obrannou reakci těla. Zvířený prach a nebo kvetoucí strom může vyvolat pocit, že „nemohu (nesmím)“ dýchat a tělo se tedy dýchání začne bránit. Kde ve svém životě nemůžete volně dýchat? Co si nedovolujete (nebo o čem si myslíte, že vám není dovoleno)?

Sluch - kam a kudy jdu

Sluch u zvířat slouží jako varování před nebezpečím. U lidí tuto funkci částečně plní při pohybu v silničním provozu. Vnitřní smysl sluch je spojen s chápáním a cítěním prostoru. Narážejí do vás lidé, máte otlučenou nohu o šuplík a zakopnete o každou šňůru? A nebo přirozeně vnímáte prostor a umíte proplout bez úhony? Máte své jasné místo ve společnosti, rodině či firmě? A co hranice. Umíte je stanovit tak, abyste nepůsobili uzavřeně (případně se tak i necítili) nebo naopak, že vás druzí jen využívají? Posloucháte své potřeby, jdete za svými sny a touhami? Znáte je?