Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Ze života našich předků: Sv. Martin, konec hospodářského roku

Publikováno: 11.11.2021
Ze života našich předků: Sv. Martin, konec hospodářského roku

Eva Matoušková

Redaktorka

Více o autorovi

Sv. Martin byl původně na přání svého otce vojákem. Jenže nerad bojoval – toužil se stát mnichem. Měl rád lidi a šířil mezi nimi křesťanství, každému pomohl. Stal se nesmírně oblíbeným a den, kdy zemřel, se následně stanovil jako den sv. Martina. A od čtvrtého století slavíme jeho svátek, kdy nechybí šťavnatá pečínka, dobré víno a křehké rohlíčky. Máte na ně chuť? Pojďte si je s námi upéct!

Sv. Martin znamenal i začátek odpočinku

Končila práce na poli, úroda byla pod střechou a bylo na čase se odměnit. Mladí svobodní lidé absolvovali tzv. službu – celý rok byli zaměstnáni u hospodáře, který jim právě kolem sv. Martina vyplácel mzdu za uplynulý rok, a buďto s nimi prodloužil smlouvu, nebo se museli poohlédnout po hospodáři novém. V každém případě bylo co slavit.

Jak slaví sv. Martina ostatní Evropané?

V části Rakouska je tento svátek dokonce dnem klidu. I naši sousedé s oblibou pečou svatomartinské husy a připravují posvícení. Sv. Martin je tu také symbolem příchodu zimy a v předvečer jeho svátku se zapalují na jeho počest ohně. Jen pečivo se přece jen liší. U nás jsou to svatomartinské rohlíčky, v Bavorsku bychom našli postavičky z kynutého těsta. Švýcaři tento svátek slaví zabijačkou a Italové ochutnávají mladé víno, což se ostatně rozšířilo až k nám.

Jsou pověry o sv. Martinovi pravdivé?

Jak je to s legendami o sv. Martinovi doopravdy, se už samozřejmě nedozvíme. Většinou jde o paradoxy – sv. Martin žil ve vší skromnosti, přesto se jeho svátek spojuje s hostinami a velkou oslavou. Bohužel ani nejezdil na bílém koni. Kolem 11. listopadu se však pravidelně objevoval první sníh, a protože byl Martin nesmírně oblíbený, začalo se říkat, že je sníh bílý kůň, na kterém světec přijíždí.

O svatomartinské huse existují hned dvě legendy. První říká, že se sv. Martin ukrýval mezi husami, protože nechtěl být jmenován biskupem. Ta druhá je vlastně docela vtipná: Martina během kázání tak rušilo skřehotání hus, že je prostě nechal upéct.

Chcete-li si ji upéct i vy, v článku Svatomartinská vína i husa jsou zde. Udělejte si doma hody  najdete inspiraci.

Kromě husy si upečte svatomartinské rohlíčky

I s rohlíčky je spjata stará tradice. Svatomartinské rohlíčky dávaly dívky svým mládencům, ale dostávala je také chasa za odměnu za službu, kterou v daném roce vykonala. Samotný tvar rohlíčků se místně liší. Někde jsou docela malinké, jinde ve tvaru podkovy či půlměsíce o velikosti klasického rohlíku. Svatomartinské rohlíčky se tradičně plní mákem, povidly, tvarohem nebo ořechovou nádivkou, ale fantazii se samozřejmě meze nekladou, a klidně je tak můžete naplnit podle své chuti.

Recept na svatomartinské rohlíčky

  • 500 g polohrubé mouky
  • 1 máslo
  • 1 kostka kvasnic
  • 1 vejce
  • 140 ml vlažného mléka
  • 30 g cukru

Z droždí, cukru a trochy teplého mléka necháme vzejít kvásek. Pak postupně přidáme zbytek mléka, vajíčko a mouku. Změklé máslo je dobré přidat až na konec, těsto je pak kypřejší. Pozor, toto těsto nekyne.

Podle toho, jak velké rohlíčky chceme mít, si těsto rozdělíme na méně či více menších dílků. Vždy uhněteme kuličku, kterou rozválíme do kulaté placky. Tu pak rozkrojíme na šest stejných klínů, které potřeme náplní a srolujeme.

My doporučujeme ořechovou nádivku, kterou si připravíte ze 150 g mletých vlašských ořechů. Ty osladíme skořicovým cukrem a za pomoci rumu spojíme do kompaktní směsi. Je fajn nechat ji pár hodin odležet.

Rohlíčky ihned pečeme ve středně vyhřáté troubě a ještě teplé je obalujeme v moučkovém cukru. Nejlepší jsou vlažné, ale čerstvé vydrží i několik dní.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)