Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Ze života našich předků: Předpovědi počasí a pranostiky

Publikováno: 2.5.2021
Ze života našich předků: Předpovědi počasí a pranostiky

Eva Matoušková

Redaktorka

Více o autorovi

Studený máj, v stodole ráj! Chladno a večerní mlhy v máji, úrodu ovoce dají… Jak naši předkové už předem věděli, jestli bude úroda, a odkud lidové pranostiky pocházejí?

Soulad s přírodou a dar pozorování

Pranostiky se dnes někomu mohou zdát spíše jen jako úsměvné průpovídky, kterými občas začíná předpověď počasí. Něco z dob minulých, co je možná dost smyšlené, nebo snad hraničí s čarodějnictvím? To vůbec ne. Naši předkové jen dokázali mnohem víc vnímat přírodu a svět kolem sebe. Asi na to měli i víc prostoru, protože je nerozptylovali nejrůznější žrouti času, na které nás láká dnešní doba. Víte třeba, ve kterých měsících je kolem vašeho města nejvíc mlh, nebo kdy bývá nejvíc deštivo? Kdy přilétají vlaštovky, a kdy dozrává ječmen?

Některé věci jsou kolem nás stále stejné

Lidé si toho všímali od počátku své existence. Na opakování určitých událostí se zakládá nejen vnímání času a ročních dob. Důležitý je fakt, že docházelo k zaznamenávání těchto událostí – ať už písemnou formou, nebo předáváním zkušeností mladším generacím. Pranostiky vznikaly i zpětně. Pokud byla v určitý rok dobrá úroda, bralo se v potaz to, jaké bylo počasí v době výsevu i při sklizni. Časem se dala vyvodit určitá souvislost. Od ní už se šlo lépe odrazit, přizpůsobit se, a zvýšit tak šanci na bohatou úrodu. 

…a tak vznikly pranostiky, stavěné na základě opakování

Ať už šlo o předpověď počasí, která ovlivnila příznivě či negativně situaci na poli, nebo třeba chov zvířat. V minulosti znamenalo živobytí především mít dobrou úrodu obilí, ubránit se nepřízni počasí a udělat maximum proto, aby úsilí nepřišlo vniveč. Proto nic nemohlo být ponecháno náhodě. Meteorologické stanice ale neexistovaly, a nezbylo tak nic jiného, než se spolehnout na pozorování okolí. Návrat ptáků z teplých krajin, nebo první jehňata – díky zvířatům se také dala odhadnout předpověď počasí. Ze zimního spánku by se totiž neprobudila ve chvíli, kdy by ještě riskovala umrznutí. 

Pranostiky dnes: Zaséváte rajčata na Josefa?

Zejména vášnivý zahrádkáři se pranostikami řídí i dnes. Dá se na ně totiž spolehnout! 19. 3. na svátek Josefa je proto ideální doba, kdy zasít rajčata, aby sazenice vyrostly ne moc, ani málo. Nebo: Na sv. Marka dej do země oharka! (Oharek je výraz pro okurku, který se používá na Moravě). Veškerý výsev se odvíjí od ledových mužů, kteří slaví svátek v polovině května. Zároveň má každá rostlina jinou dobu růstu. Naši předkové proto jednoduchým výpočtem odvodili, kdy je vhodná doba výsevu, a pro snadné zapamatování přiřadili jméno v kalendáři. Jména byly pomocníkem i jinak – na sv. Jiří vylézají hadi a štíři, a na sv. Řehoře přilétá čáp od moře. To byla a stále je doba, kdy už je to pravé jaro a zima je nenávratně pryč.

Mají pranostiky význam v době oteplování?

Na to budou znát odpověď hlavně naši potomci. Je ale důležité dívat se na průběh let a předpověď počasí velmi komplexně a nedělat úsudek pouze z posledních pár suchých let. I před staletími byla období sucha, nebo naopak mírných zim. Jediný život člověka si však může pamatovat jen pár desítek let. Že už nemáme žádná jara, ale ze zimy jdeme rovnou do léta? Co my víme, možná, že nás za pár staletí ještě čeká další doba ledová…

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)