5 dětských nemocí, u kterých je potřeba rychle reagovat

Laryngitida

Laryngitida je zánětlivé onemocnění části dýchací trubice, které se projevuje štěkavým či plechovým kašlem a namáhavým dýcháním. V důsledku virové infekce totiž zduří sliznice horních dýchacích cest a hrtanu, zúží se průchodnost vzduchu. Onemocnění propuká většinou v noci. Po nasazení léků většinou přejde do „mokrého“ kašle. Prevencí nemoci je především dostatečná vlhkost a přiměřená teplota (spíše nižší) v místnosti.

První pomoc

• Zklidnit dítě. Pokud pláče, sliznice dále natékají a jeho dýchání je stále obtížnější.
• Zabalte dítě do deky a vydejte se na čerstvý studený! vzduch - na balkón či jen otevřít okno. Pokud je venku teplo (i 8 °C je v tomto případě teplo), otevřete mrazák a sedněte si s dítětem před něj. Cílem je, aby dýchalo studený vzduch a otok se zmenšil.
• Zvlhčit vzduch (mokrý ručník) do okolí dítěte.
• Studený zábal na krk - pokud se dítě brání, je lepší spíš jej držet v klidu
• Volejte sanitku, mají zde na tuto situaci připraveny léky. Nevozte dítě do nemocnice sami, protože jeho stav se během jízdy může zhoršit natolik, že nebudete schopni jej zvládnout.

Febrilní křeče

Začínají horečkou, většinou jejím rychlým nástupem. Dítě v určitý moment ztuhne, začne se třást a objeví se záškuby paží a nohou. Někdy může na pár sekund přestat i dýchat, tmavnout v obličeji či ztratit vědomí. Při první zkušenosti volejte záchranku. Ačkoli se to zdá nemyslitelné, je důležité sledovat skutečný čas trvání záchvatu. Jistě vám to bude připadat jako hodiny, avšak většinou záchvat trvá kolem 4 minut. Pokud by trval déle nebo byl doprovázen zástavami dechu delšími než 15 sekund, křečemi, zvracením, ztuhlostí krku, apatií či velkou bolestí hlavy, volejte lékaře. Stejně tak, pokud se jedná o opakovanou ataku.

První pomoc

• položit dítě na zem a odstranit z jeho dosahu vše, o co by se mohlo poranit
• uklidňovat, něžně se ho dotýkat (netřepat s ním!)
• zajistit, aby mohlo dýchat = uvolnit oděv kolem krku, nedávat mu léky
• po záchvatu (dojde k uvolnění a dítě většinou usne) uložit do stabilizované polohy

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je virové onemocnění postihující nervovou soustavu. Je způsobena přisátím infikovaného klíštěte. Základem uzdravení z nemoci je její včasná identifikace. Z tohoto důvodu je vhodné si zapsat datum, kdy vaše dítě mělo klíště. Nemoc totiž proběhne ve dvou zdánlivě nesouvisejících fázích. V první fázi (cca 7 - 14 dní po přisátí) se objeví první příznaky, podobné běžné viróze. Potíže pak ustoupí. Po několika dnech však nastane druhá fáze - silné bolesti hlavy, světloplachost, zvracení. V komplikovanějších případech může dojít k obrně horních končetin, poruchám sluchu či postižení nervů. Specifická antivirová léčba neexistuje. Terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci.

Základní prevencí je vhodné oblečení. Zejména do lesa byste měli mít pevnou obuv, dlouhé rukávy a nohavice. Po návratu domů byste měli veškeré oblečení vyklepat a zkontrolovat tělo. Pozorní byste měli být i v případě zahrady, parku nebo při výletu do hor. I zde můžete klíště potkat. Na rozdíl od dalšího onemocnění způsobené infikovaným klíštětem - boreliózy, je součástí prevence i očkování (včetně pravidelného přeočkovávání). Detailní informace k této problematice jsou i na webu www.pozorkliste.cz.

Střevní potíže vyvolávající apatii

Průjmové onemocnění u dětí nebývá tak nezvyklé, neboť může být způsobeno mnoha faktory. Nejčastější příčinou jsou viry či bakterie, ale důvodem průjmu může být i nervozita, růst zubů, špatná kombinace potravin či alergická reakce. V případě, že dítě kromě průjmu i opakovaně zvrací, a to dokonce tekutiny, roste teplota, trpí nechutenstvím a odmítá pít, je apatické (ztrácí zájem o dění kolem sebe), je nutné navštívit či zavolat lékaře. Může dojít totiž k dehydrataci, která může dítěti způsobit vážné trvalé následky. Prevencí průjmových onemocnění virového původu je důsledná hygiena. Jedním z příčin průjmů jsou i rotaviry, proti kterým je v současné době možné se očkovat.

První pomoc

• dostatek tekutin, kojené děti i nadále kojíme (protilátky v mateřském mléce ochraňují střevní sliznici dítěte a pomáhají s překonáním nemoci)
• dodání potřebných minerálů, případně probiotika
• dieta - mrkev, rýže, banány, jablečné pyré, libové maso vařené ve vodě, minimálně solit

Meningokoková meningitida

Velmi agresivní a nebezpečné bakteriální onemocnění, kdy o úspěšnosti léčby rozhodují doslova minuty. Infekce se do těla dostává skrze sliznici nosohltanu (riziko stoupá, pokud je oslabena předchozími infekcemi). Samotný nosič nemoci nemusí mít žádné příznaky, ani u něj nemusí nemoc propuknout. Inkubační doba je 3 - 4 dny od nákazy.

Nemoc je těžko diagnostikovatelná, proto je potřeba být pozorný. V prvních hodinách připomíná chřipku (horečka, bolest hlavy a krku, nechutenství). Již během 12 - 15 hodin se dostavuje například ztuhlost šíje a světloplachost. V poslední fázi (15 - 24 hodin od propuknutí příznaků) se objeví zmatenost, křeče a bezvědomí. Riziko úmrtí v důsledku septického šoku či trvalé následky u přeživších pacientů (amputace končetin, mentální retardace nebo hluchota) je vysoké. Nejvíce rizikovými skupinami jsou děti od 0 do 4 let, mladiství 15 - 24 let a pak lidé nad 55 let věku. Léčba probíhá antibiotiky. V současné době je jedinou prevencí očkování.