Pozor na bakterii Legionella. Může ohrozit i vás!

Legionelle se daří v teple a vlhku

Na webu legionalla.cz ji popisují následovně: „Legionelly se vyskytují ve vodním prostředí a nejvíce se jim daří v teplých a vlhkých místech. Nalezeny byly ve vodě, na rostlinách, v deštných pralesech, v mořské vodě i v uměle slaných vodách. Ideální rozmezí teplot pro legionellu je 20–45 °C. Při vyšších teplotách než cca 72 °C legionella nepřežívá. Pokud je teplota vody nižší než 20 °C, bakterie se prakticky nerozmnožuje, ale může se ponořit do „spánku“, ve kterém přetrvá tak dlouho, než je teplota vody opět vyšší. Rozmnožovací perioda bakterie je 4 hodiny, za které se rozdělí na dvě nové bakterie.“

Nespleťte si legionellu s koronavirem

Bakterie Legionella pronikají do organismu přímou konzumací kontaminované vody. Lze ji však také vdechnout v podobě infikovaného aerosolu z klimatizace nebo při sprchování. Poté, co se bakterie dostane do těla, může způsobit atypický zápal plic a horečku, bývá doprovázena silnými bolestmi hlavy, třesavkou, průjmem a dýchacími potížemi. Mohou se objevit i halucinace, celková zmatenost, zvracení a bolest břicha. Pokud není legionářská nemoc léčena, tak může postihnout i ledviny, játra, mozek apod. Při prvních příznacích tedy vyhledejte lékaře.

Legionella ohrožuje hlavně muže a kuřáky

Hlavní rizikovou skupinou jsou kuřáci, osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, osoby s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s celkově oslabeným organismem. Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně upozorňuje, že legionářskou nemocí jsou ohroženi zejména muži, kteří tvoří až dvě třetiny pacientů.

Jak se legionelle vyhnout?

Vzhledem k aktuální situaci a období karantény, by nyní firmy a instituce, které postupně obnovují svůj provoz, měly věnovat pozornost i hygienickým hlediskům spojeným s dlouho stagnující teplou vodou v potrubí. Na první pohled se pro řadu lidí nemusí jednat o zásadní problém, opak je nicméně pravdou. „Při obnovování provozu je potřeba myslet nejen na dezinfekci u jednotlivých osob, ale také u rozvodů vody. Ty je potřeba dostatečně sanovat. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením či termální dezinfekcí,“ uvedl Ivo Winkler.

Mezi další preventivní opatření lze zařadit:

• Izolaci potrubí proti ochlazení (v případě teplé vody) a naopak proti oteplení (v případě studené vody)
• Zajištění dostatečné cirkulace vody v celém okruhu
• Pravidelnou údržbu a čištění
• Odstranění tzv. slepých ramen
• Dodržení teploty v celém teplovodním systému v rozmezí 50 až 55 °C

Pozor i na další „vodní“ rizika

Pitná voda se získává úpravou vody surové pocházející z podzemních nebo povrchových zdrojů. Přestože existuje snaha o kvalitu vody v naší zemi pečovat dobře, mohou se v pitné vodě objevit zbytky léků, hormonů a dalších škodlivin. Řadí se mezi ně například změkčovače, látky z kosmetiky nebo čisticích prostředků, setkat se lze také s pesticidy, olovem nebo mikroplasty, o nichž se v poslední době mluví stále častěji. Ty se do vody dostávají tzv. druhotnou kontaminací a do vody se dostávají z vláken umělohmotných textilií.

I z tohoto důvodu bychom o vodu, kterou pijeme nebo kterou se myjeme, měli dále sami aktivně pečovat. Slouží k tomu například různé vodní filtry nebo pití převařené vychladlé vody (tu můžeme používat i na citlivější oblasti pokožky). Základem všeho ale zůstává naše ohleduplnost k životnímu prostředí.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com