V létě je všude dostatek čerstvých plodů, tak toho využijte. Šťavnaté ovoce a křehká zeleninka přijdou během horkých dnů vyprahlému tělu maximálně vhod. Můžete si z nich vyrobit čerstvou šťávu, získáte tak vitaminy, minerály, antioxidanty i tolik potřebnou vlákninu. Existují přímo potraviny, které mají ochlazující efekt a jsou tedy pro léto jako stvořené. Víte, které to jsou?
V první řadě syrová zelenina a ovoce s vysokým obsahem vody: například meloun, okurky, ledový salát, papriky, ředkvičky, rajčata, ananas, grapefruit, jahody, maliny a borůvky. Z živočišných produktů pak jogurt, mléko, kefír nebo sýry. Do letního jídelníčku se vyplatí zařadit i mořské řasy, které ochlazují a zároveň odvádějí z těla těžké kovy a jsou zdrojem cenných živin, jako je vápník, jód nebo železo. Naopak zapomeňte na těžká a tučná jídla, jako jsou smažené pokrmy, smetanové omáčky apod. Do jídelníčku zařaďte libová, lehce stravitelná masa (králík, krůta, ryby) a přílohy (rýže, těstoviny, kuskus, bulgur, cizrnový hummus).
Zejména během letních měsíců je nezbytné dodržovat pitný režim. Sladké limonády, hutné ovocné džusy a různé koktejly se však nepočítají. K pokrytí denního množství tekutin si bohatě vystačíte s čistou neperlivou vodou, a to nejlépe bez ledu! Jinak si koledujete o letní angínu, což je jedna z nejhorších patálií, která vám pokazí celou dovolenou. Konzumací ledových nápojů v horku totiž připravíte svému krku teplotní šok, který nemusí ustát, a vy se pak další den probudíte se zarudlým hrdlem a bolestí, kvůli které nemůžete ani polknout. Vhodné jsou i zelené a různé bylinkové čaje (například šalvějový, mátový, meduňkový).
Dobrý nápad není ani ledová sprcha, po které se navíc během chvilky znovu zpotíte. Ledová voda totiž zužuje cévy – výsledný efekt je tak minimální a co se pocení týče, dokonce úplně opačný. Sprchování v horkých dnech je samozřejmě příjemné a přirozené a odborníci jej vřele doporučují. Voda by však měla být pouze vlažná, protože právě taková otevírá póry v pokožce, kterou však zároveň nevysušuje. Ledovou sprchu si nechte na zimu, kdy je třeba posilovat obranyschopnost.
Venku je vedro na padnutí, ale sotva vstoupíte do kanceláře, automaticky saháte po svetru. Na teplotní rozdíl, který často činí až 10 nebo 15 °C, tělo nedokáže v tak krátké chvíli přiměřeně reagovat. Není tedy divu, že dlouhodobý pobyt v klimatizovaných prostorách s sebou přináší zvýšené riziko nachlazení, bakteriálních a virových onemocnění. Stejně záludná je klimatizace v autě a dalších dopravních prostředcích. Když už používáte klimatizaci, dbejte na to, aby rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou byl maximálně 5–7 °C (pokud je tedy venku 33 °C, nastavte na termostatu alespoň 26 °C).
Sauna v létě? Nesmysl! Když je venku hic, proč bychom se měli ještě prohřívat? Tak zní obvyklé argumenty odpůrců letního saunování. To s sebou však přináší celou řadu výhod. Zaprvé zlepšuje tělesnou termoregulaci. Budete-li saunu navštěvovat pravidelně, budete časem lépe zvládat teploty, při kterých se druzí sotva plouží, a zlepší se i vaše schopnost reagovat na přechody z tepla do zimy, což zároveň podpoří váš imunitní systém. Pobyt v sauně také regeneruje unavené svaly a klouby, takže je ideálním doplňkem k letním sportovním aktivitám. Kromě toho přispívá i k větší psychické pohodě a odbourává stres.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com