Jak předejít syndromu vyhoření? Vliv na něj mají vztahy i naše strava

Proč vyhoření?

Syndrom vyhoření poprvé popsal lékař Herbert J. Freudenberger v 70. letech a nazval ho burnout – tedy vyhoření. Vycházel především z vlastních poznatků a zkušeností, protože i on ho prožil na vlastní kůži. Lékaři jsou totiž jednou z nejohroženějších skupin, stejně tak jako lidé, kteří pracují v pomáhajících profesích, jako je například pedagog či pečovatel. Dále jsou ohroženi lidé na vrcholových pozicích a především ti, kteří zažívají v práci denně stres a šikanu. Syndrom se nevyhýbá ale například ani ženám na mateřské dovolené. Obecně ženy bývají náchylnější k vyhoření než muži.

Jak se pozná?

Syndrom může mít rozličné příznaky: nespavost, chorobnou únavu, poruchy paměti a soustředění, až k potížím se zažíváním, bolestmi hlavy apod. Projevuje se i neschopností radovat se ze života, snížením výkonosti nejen v práci, ale i doma. Jednoduše řečeno, člověk ztrácí postupně zájem o vše kolem sebe. Do práce se netěší, naopak může pociťovat úzkost vždy, když má jít do zaměstnání. Má pocit, že to, co dělá, nemá žádný smysl. Pokud dospějete do tohoto stavu, je nejlepší vyhledat odbornou psychologickou pomoc. Sám člověk nevidí východisko z této situace. Ideální však je syndromu vyhoření předcházet. A jak na to?

Jak se vyhnout syndromu vyhoření

1. Hýčkejte si své vztahy - Kvalitní rodinné vztahy a pevné zázemí patří mezi nejsilnější preventivní faktory, jak se syndromu vyhnout. Proto, i když máte zrovna špatnou náladu a nesete si domů problémy z práce, nevybíjejte si je na svých blízkých.
2. Fyzická aktivita dělá divy – Ideální je, když se při ní pořádně zapotíte a odplavíte tak z těla nejenom toxiny, ale i starosti celého dne. Nejlepší je, pokud se přitom navíc nadýcháte čerstvého vzduchu a po celém dni stráveném v uzavřeném prostoru se vydáte ven. K fyzické i psychické pohodě je totiž potřeba i světlo. Nic se však nemá přehánět. Někteří vrcholoví manažeři se i při sportu snaží podat maximální výkon a být nejlepší. Jenže o to tady nejde. Berte to jen jako relax, nikoliv další závodění. A nezapomeňte, pohyb je důležitý v každém věku.
3. Zdravý životní styl – Všichni víme, že bychom měli jíst zdravě, dostatečně pít a vyhýbat se škodlivinám v podobě cigarety či alkoholu. Nestresujte se však tím, že vám to tak nejde na 100 %. Snažte se své jídlo vychutnat, před odchodem do práce se nasnídejte, ideálně bez mobilu v ruce. Na oběd s kolegy zamiřte raději jinam, než do fast foodu, kde na vás čekají jen prázdné kalorie a bolavý žaludek. Ani to vám příliš energie do práce nepřidá. Myslete na občasnou svačinku a nespoléhejte jen na to, že se najíte, až přijdete po práci domů. A jestliže chcete, aby vám to pořádně myslelo, dopřejte si pořádnou potravu pro mozek.
4. Dostatek koníčků – Je úplně lhostejné, jestli vás baví šachy, restaurování starého nábytku, nebo třeba rybaření. Najděte si nějakou činnost, která vám dovolí vypnout a na chvíli nemyslet na práci. Skvělé je, když při tom potkáte i jiné lidi a zvětšíte si tak okruh známých, s kterými se nepotkáváte v zaměstnání.
5. Dovolte si pravidelně odpočívat, rozuměj zahálet.