7 pravidel, jak se chránit před mikroplasty. Zapomeňte na teflonové pánve a plastová prkénka

Mikroplasty a nanoplasty jsou miniaturní kousky a úlomky plastů. Velikost mikroplastů se pohybuje od 100 nanometrů až po 5 milimetrů a nanoplasty nejsou větší než 20 mikrometrů. Chceme-li je vidět, budeme potřebovat lepší mikroskop. Dnes se vyskytují téměř všude, od vody, půdy až po vzduch. Snadno se tak dostanou i do lidského těla.

Vyskytují se v mnoha produktech od oblečení po kosmetiku. Umělá vlákna materiálů jako je fleece, nylon, polyester nebo akryl se uvolňují při každém praní a dostávají se tak do odpadních vod. Z té pak do větších vodních toků a moří a nakonec oceánů. Tyto mikroplasty nedokáže z vody vyfiltrovat žádné zařízení. Jsou tak malé, že by došlo i k odstranění dalších, neškodných, částic. Například planktonu, který je potravou pro mnoho druhů mořských živočichů

Mikroplasty jsou všude kolem nás

Mikroplasty se dále nachází v kosmetice, jako mikroperličky, v produktech jako jsou například peelingové gely, krémy a dokonce i pasty. Ze vzduchu pak dýcháme „plastový prach“ uvolňující se při oděru pneumatik při jízdě, když koroduje venkovní nátěr nebo při tření umělých textilií o sebe. V půdě pak najdeme tyto mini částečky například z umělých hnojiv.

Mikroplasty v lidské krvi

Co se týká dopadu mikroplastů na lidské zdraví, nemáme od vědců zatím všechny potřebné odpovědi. U lidí se ale mikročástice našly i v krvi, plicích nebo mateřském mléce. Ty nejmenší mohou procházet i do mozku.

Studie, které sledovaly rozšíření mikroplastů, se věnovaly především dopadům na živočichy. Našly se v trávicím traktu mořských ptáků nebo přímo v tkáních ryb, které dále konzumujeme i my. V potravním řetězci tudíž před mikroplasty není úniku.

Mikroplasty mění chování živočichů

Třítýdenní studie prováděná na myších dokonce objevila, že vystavení mikroplastům má vliv na jejich chování. Za normálních okolností byly myši přirozené opatrné, pohybovaly se po stranách místnosti a vyhýbaly se otevřenému prostoru, aby se instinktivně ochránily před predátory. Naopak myši, které měly v těle více mikroplastů z vody, se častěji pohybovaly uprostřed místnosti a navíc i velmi chaoticky. Vědci také zaznamenali zánět v jejich mozku a pokles proteinu, který je spojován s Alzheimerovo chorobou.

Ačkoliv se mikroplastům kompletně nevyhneme, v každodenním životě se můžeme řídit následujícími pravidly snížit tak množství v našem těle:

1. Místo plastových lahví upřednostněte vodu z kohoutku nebo sklo. Podle vědců z univerzity Yale má balená voda v plastu až 22x více mikroplastů než kohoutková voda. Toto číslo se dále může zvyšovat, pokud jsou plastové lahve nevhodně skladované, vystavené nadměrnému teplu a slunečnímu záření.

Ani kohoutková voda není křišťálově čistá a mikroplasty obsahuje. Proto se vyplatí použití filtrů. A to jak filtračních konvic, tak i filtračních hlavic přímo na kuchyňské baterie.  

2. V mikrovlnce neohřívejte jídlo v plastu. Vysoká teplota v mikrovlnce může vyvolat uvolnění a rozklad plastů přímo do vašeho pokrmu. Nejčastěji se jedná o uvolnění bisfenolu A nebo ftalátů, které za normálních podmínek dodávají plastům pružnost. Raději vsaďte na skleněné nebo keramické nádoby, kterým vyšší teploty nevadí.
3. Vyhněte se kosmetice s přidanými mikroperličkami. Na tyto malé částečky narazíte nejčastěji v různých peelingových sprchových gelech a krémech. Vyhněte se také přípravkům s různými třpytkami, které jsou sice velmi estetické, ale po umytí skončí v odpadních vodách.  
4. Pořiďte si na praní syntetických materiálů prací pytlík. Při praní oblečení vyrobeného z syntetických vláken se mikroplasty uvolňují do vody. Dnes je na trhu dostupné řešení, a to prací pytlíky, které jsou vyvinuté přímo pro jejich zachytávání.
5. Vybírejte oblečení z přírodních materiálů. Pokud přemýšlíte nad pořízením nových kousků do vašeho šatníku, zaměřte se na jejich materiál. Přírodní materiály sice při praní také uvolňují mikročástice do odpadních vod, ty pak ale v životním prostředí nenapáchají takové škody. Vybírejte kousky například z bavlny, vlny, lnu nebo konopí.
6. Nekrájejte potraviny na plastových prkénkách. Z kuchyňských prkének z plastu nebo gumy se při krájení uvolňují mikroskopické částečky, které nekončí jinde, než v jídle. Podle studie vědců ze Severodakotské univerzity se ročně z plastových prkének uvolní až 75 milionů mikročástic, to je kolem 50 gramů plastu.
7. Nevařte na poškrábaných teflonových pánvích. Ano, teflon neboli polytetrafluorethylen (PFTE), je plast. Jeho vlastnosti dodávají pánvím nepřilnavou vrstvu, ta se ale postupem času opotřebovává a dochází k uvolňování mikroplastů ze svrchní vrstvy do jídla. Jeden škrábanec na teflonové pánvi uvolní do jídla až 9 tisíc mikročástic plastů.

Mikroplasty jsou nejen hrozbou pro naše životní prostředí, ale i pro naše zdraví. Ačkoliv přímé souvislosti s ohrožením zdraví u lidí nejsou jasné, tyto látky nejsou pro tělo nic přirozeného. Některými běžnými kroky ale můžeme jejich přítomnost minimalizovat a chránit se před nimi.

Zdroje: ČT24, trideniodpadu.cz, Radek John pro lidovky.cz, kampaň Greenpeace Plast je plast, Petra Innemanová pro iRozhlas.cz

Foto: Shutterstock