Osladit si život může být nebezpečné. Na cukru záleží

Určitě jste zaslechli pojmy jako sacharóza, glukóza a fruktóza – tři druhy sacharidů, které jsou si rovny, co se týče počtu kalorií na jednotku hmotnosti. Všechny tyto cukry najdeme v přírodní podobě v ovoci, zelenině, mléčných výrobcích či obilovinách, a často se uměle přidávají i do průmyslově zpracovaných potravin. Tím ovšem jejich společná charakteristika končí. Z hlediska chemické struktury se sacharóza, fruktóza a glukóza liší, a stejně tak způsob, kterým tělo tyto sacharidy metabolizuje a jak následně působí na naše zdraví.

Glukóza – rychlá dávka energie

Jednoduchý cukr neboli monosacharid (obsahuje jednu základní cukernou jednotku), který tvoří základní stavební kámen ostatních sacharidů (včetně sacharózy). Glukóza je méně sladká než fruktóza nebo sacharóza. Vstřebává se přímo do krve přes sliznici tenkého střeva a následně je ihned dopravena k cílovým buňkám. Zvyšuje tedy glykémii (koncentraci glukózy v krvi) podstatně rychleji než ostatní sacharidy a zároveň stimuluje uvolňování inzulinu. Proto díky ní velmi rychle získáme energii, což je výhodné například před nebo po náročném sportovním výkonu. V opačném případě (nezužitkujeme-li tuto energii při aktivním pohybu) si z dlouhodobého hlediska zaděláváme na nadváhu a obezitu, odkud je pak už jen krůček k hypertenzi, zvýšenému cholesterolu, srdečně-cévním potížím a mnoha dalším problémům.

Fruktóza – nebezpečná závislost

Tento monosacharid je ze všech tří zmíněných cukrů nejsladší. Označuje se také jako ovocný cukr. Na rozdíl od glukózy však glykémii zvyšuje mnohem pomaleji a postupněji. Nicméně i tak může mít nadměrná a dlouhodobá konzumace fruktózy závažné nežádoucí účinky na naše zdraví. Aby totiž tělo mohlo fruktózu využít jako zdroj energie, musí ji nejprve přeměnit na glukózu, což se děje v játrech. Pokud konzumujete fruktózy víc, než vaše játra zvládnou, nadbytečný cukr se mění na cholesterol a triglyceridy (látky, které se nejčastěji dávají do souvislosti s aterosklerózou, tedy kornatěním tepen). Mezi onemocnění spojovaná s nadměrnou konzumací fruktózy patří také inzulínová rezistence, diabetes druhého typu (v tomto směru je ze všech uvedených cukrů nejhorší právě fruktóza), ztučnění jater a metabolický syndrom. Fruktóza navíc zvyšuje hladinu hormonu hladu (ghrelin) v krvi, což snižuje pocit sytosti a nutí nás jíst mnohem častěji. A kdyby jen to! Tento cukr se v játrech metabolizuje stejně jako alkohol, a podle některých studií může být i podobně návykový (aktivuje v mozku „centrum slasti“).

Sacharóza – klasika v cukřence

Tak zní odborný název pro docela obyčejný kuchyňský cukr, který se nejčastěji vyrábí buď z cukrové třtiny nebo cukrové řepy. Sacharóza se nachází ve většině druhů ovoce, zeleniny a obilovin, ale přidává se také do cukrovinek, snídaňových cereálií, konzervovaných potravin, limonád a dalších slazených nápojů. Je méně sladká než fruktóza, ale sladší než glukóza. Patří do skupiny disacharidů (je tvořena dvěma základními cukernými jednotkami), proto ji naše tělo musí nejdřív rozštěpit na monosacharidy, aby ji mohlo využít. Tento proces začíná už v ústech za účasti enzymů. K dalšímu štěpení dochází v žaludku a v tenkém střevě, kde je sacharóza štěpena na glukózu a fruktózu. Přítomnost glukózy v trávenině zvyšuje zároveň množství fruktózy vstřebávané do krve a podporuje uvolňování inzulinu. Když tedy konzumujete sacharózu, vstřebá se víc fruktózy (a víc se jí přemění na tuky), než když jíte samotnou fruktózu. Současná konzumace glukózy a fruktózy může proto vaše zdraví poškodit víc, než když tyto sacharidy jíte samostatně.

Život si můžete osladit i jinak

Ideální řešení, když se chcete vyhnout zdravotním komplikacím. A buďte bez obav, bez cukru se v pohodě obejdete. Existuje celá řada přírodních sladidel, která jsou zdravější a často i mnohem chutnější než rafinovaný bílý cukr. O tom, čím nahradit bílý cukr si můžete přečíst v našem předchozím článku. Zároveň si dejte pozor na potraviny se skrytým cukrem.

Pozor na skrytý cukr

Cukr není obsažen jen v sušenkách, bonbonech a čokoládě, jak by se mohlo na první pohled zdát. Najdete ho třeba také v kečupu, instantní smetaně do kávy, konzervovaných potravinách, cereálních směsích, hotových jídlech, některých uzeninách, alkoholu nebo třeba v láku od okurek. Skryté cukry se také maskují pod různými názvy na etiketách, jako např.: datlový sirup, rýžový sirup, dextróza, galaktóza, hnědý cukr, hroznový cukr, izoglukóza, karamel, karobový sirup a další. Nízkou hladinu cukru si drží ti, kteří preferují tzv. „Low Carb“ – životní styl, kdy se ve stravě snižuje příjem sacharidů (hlavně cukrů) a zvyšuje příjem tuků, nebo „sugarfree“, kdy se vynechávají určité druhy cukrů, např. fruktóza či sacharóza.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com