Počítačové hry si podmanily děti i dospělé

K čemu jsou hry dobré

Nejen děti, ale i dospělí se mohou díky počítačovým hrám v lecčem zlepšit. Když se zaměříme na hry strategické, ty vám pomohou vybrousit logické myšlení. Celkově se zlepší vaše soustředění a dokážete déle vydržet u činnosti a přemýšlet nad úkoly a různými kombinacemi možných řešení. Hry mohou pomoci i s výukou cizích jazyků. Jednak existují takové, které jsou na pomoc s výukou přímo zaměřené, ale i v normálních hrách se často komunikuje v cizí řeči a vy nebo děti se tak nevědomky učíte nová slovíčka. Navíc, pokud roztáhnete křídla a vydáte se do digitálního světa, většina hráčů považuje angličtinu za stěžejní jazyk. Baví se mezi sebou, sdílí si poznatky a hlavně hrají spolu. Ve hrách typu Minecraft (pomocí různých bloků se staví města, chovají se zvířata...) si hráč osvojí i mnoho manuální zručnosti.

Při hraní online her poznáte různé lidi a uděláte si nové přátele. Neplatí to ale pouze pro online. Dnes už je normální, že se hráči jednotlivých her setkávají a pořádají různé (překvapivě i nehrací) akce. Známé jsou také LAN party, kdy se sejde skupina přátel a po síti spolu hrají domluvené hry. Můžete tak poznat nové lidi a vytvořit si dobré přátele do života. Prostřednictvím her snižujete i hladinu stresu. Máte-li zaměstnání, ve kterém jste pod tlakem, může být hra příjemným odreagováním. Zároveň by se však neměla stát „drogou,“ která nahrazuje váš současný život (ačkoli můžete být v nějaké nepříjemné životní fázi).

Pozor na úskalí

Může se stát, že hře propadnete a začnete u ní trávit víc času než je vám i vašemu okolí prospěšné. Čas u her běží jinak. Pokud uletíte, bude vám chybět v práci nebo osobním životě a hrozí reálné riziko, že přijdete o spoustu důležitých událostí. Především na děti mohou mít hry negativní vliv z hlediska vnímání reality a právě pojetí času. Pokud jsou mladší, nemusí ještě zcela dobře rozlišovat, že to, co jde ve hře, se nehodí dělat v reálném životě. A naopak, někdy prožívají hru tak „doopravdy,“ že pokud jejich postavička utrpí újmu a nebo dokonce zemře, mají z toho opravdový smutek, strach, vztek či jen emoční záchvat. Emoce, které při hře totiž prožíváme, ať už jako děti nebo dospělí jsou opravdové! V našem těle se skutečně spustí reakce, jako bychom to byli my, kdo utíká před příšerou a bojí se a nebo naopak útočníkem.

S počítačem a elektronikou se pojí i fyzická rizika. Při sezení (v lepším případě u stolu) se člověk většinou hrbí a křiví si záda. Zejména u dětí, které jsou v procesu vývoje to není dobré brát na lehkou váhu. V případě tabletů jsou pozice ještě smrtelnější. Navíc, dlouhým koukáním do monitoru si mohou zhoršit zrak. V případě herních konzolí a nebo u počítačů myš, se provádí dlouhodobý jednostranný pohyb a ten je opravdu zatěžující pro zápěstí. Navíc (na rozdíl od běžných prací na počítači) myš na hry nelze většinou přehodit na levou ruku, takže pravá skutečně trpí. Pozor také na sluch, mnoho hráčů totiž používá sluchátka.

Stanovte pravidla

Pravidla jsou důležitá jak pro děti, tak pro vás. Je dobré si definovat k čemu hra bude sloužit. Pokud je to pouze odreagování nebo vás má vzdělat. Podle toho si také můžete vybrat, co chcete zrovna hrát. Dále je dobré si vymezit čas, který hrou strávíte. Nekompromisně si nastavte budík. Po jeho zazvonění si dejte ještě jen 5 minut na dodělání potřebného a vypněte. Je důležité chodit ven mezi lidi a neodříznout se zcela od reálného světa. Dětem nejde dost dobře vysvětlit rozdíl mezi hrou a realitou, je třeba jim to ukázat.

Pokud tedy počítačová hra zůstane skutečně hrou, nikoli náhražkou za život, přinese vám chvíle příjemné zábavy a ještě se třeba něco naučíte.