Velikonoce - tradice u nás a ve světě

České Velikonoce

Snad nejznámějšími českými zvyky jsou pomlázka, barvení vajíček nebo vyrábění kraslic a koledování. Podle tradic by mladíci i zkušenější pánové měli před velikonočním pondělím vyrazit na mladé vrbové proutí, ze kterého si upletou pomlázku. S  tou pak obchází ženy a dívky, kterým šviháním zaručují mládí do dalšího roku. U toho přeříkávají koledy. Za vyšlehání dostávají nabarvená, namalovaná nebo jinak ozdobená vajíčka. Určitě neodmítnou ani pěknou stuhu, kterou si rádi přidělají na svou pomlázku. Koledníci starší 18 let se mohou těšit i na nějakou ostřejší odměnu ve formě alkoholu.

V některých krajích se zachovala tradice polévání. Správně by v úterý ráno měly dívky polévat muže. Často je to však naopak a společně s vyšleháním se polévají ženy. K Velikonocům také neodmyslitelně patří sladký beránek (další z křesťanských symbolů a zároveň náhražka skopového masa) nebo mazanec. Mazanec by se měl péct na Bílou sobotu, aby mohl být v neděli „posvěcen“ v kostele. Z tohoto zvyku vychází i samotný název (po-mazanec).

Tradičním „pohanským“ zvykem je vynášení Morany, která symbolizuje smrt, resp. zimu. Figura ze slámy oblečená do ženských šatů se na konci rituálního průvodu hází do potoka, čímž se ukončuje nadvláda zimy pro daný rok. Moranu nesou ženy, které tím i symbolicky (díky své schopnosti rodit) vrací smrt (symbolizovanou zimou) zpět do podsvětí a umožňují plodícímu jaru vstoupit do krajiny.

Tradice ve světě

U našich sousedů v Německu a Rakousku je velmi oblíbené schovávání vajíček. Ty většinou schovává zajíček. Aby to ale děti neměly úplně zadarmo, musí vyrobit malá slaměná hnízda, do kterých se jim vajíčka a sladkosti schovávají. Koledníky s pomlázkami nepotkáte ani v jedné z těchto zemí.

V Polsku a na Slovensku probíhají Velikonoce podobně jako u nás. Nejvýraznější rozdíl na Slovensku je, že děvčata na tzv. odplatné úterý chodí šlehat chlapce. Polsko je velmi katolická země, proto se spousta tradic odehrává v kostele. Lidé si například chodí světit své jídlo.

Ve Finsku se také koleduje. Děti chodí s pomlázkou už v neděli a jsou převlečení za čaroděje a čarodějnice. Za svou koledu dostávají vajíčka, čokolády a drobné mince. Často více než samotné Velikonoce obyvatelé Finska slaví Masopust. V Norsku tento svátek slaví poněkud odlišným způsobem. Řeší se detektivky. Vychází knihy, televize vysílají detektivní pořady a dokonce i v novinách vychází články s touto tematikou.

Americkým dětem vajíčka nosí králíček. Hlavním dnem je Velký pátek. V sobotu nabarví a schovají vajíčka, která v neděli ráno děti hledají. Další zajímavou tradicí je kutálení vajíček. Hra má název Egg Rolling a účastní se jí děti do 8 let. V Kanadě slaví Velikonoce podobně jako v USA. Děti pořádají hon na vajíčka. Součástí oslav bývá velký festival, který se koná v Quebecu.