Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Můžeme ovlivnit své geny? Ano!

Publikováno: 29.1.2019

Markéta Palatin

redaktorka

Více o autorovi

„Mám to v genech.“ „My to máme v rodině.“ Tyto věty se staly moderními mantrami, které osvětlují důvody, proč něco v našem životě „nejde“ změnit a nebo se nám změna zdá nedosažitelná. Může se jednat o obezitu, vyšší krevní tlak, bolavé klouby, problémy se štítnou žlázou, trávením či dokonce vážné nemoci jako rakovina či infarkt. Jak to však s vírou ve všemocné geny vlastně je?

Gen má své limity

Gen je nositelem konkrétní informace, podle které se utváří podoba našeho organismu, tzv. fenotyp. Gen není nějakým prvkem, označuje se jím konkrétní úsek DNA, kde je informace kódována prostřednictvím určitých pravidel a mechanismů. Každá buňka v těle nese veškerou genetickou informaci, avšak její funkčnost je omezena (určité funkce jsou vypnuty) na místo, kde se vyskytuje (jaterní buňky netvoří buňky kůže atd.) Abychom se na tématiku ovlivňování genů mohli podívat zblízka, je třeba si uvědomit, že máme dva druhy genů:

  1. strukturní - rozhodují zejména o fyzických vlastnostech jedince jako jsou o barva očí, výška, tvar nosu, množství kolagenu v pokožce, barva pleti...
  2. regulační - instruují buňky, kdy (a jak) mají růst, kdy růst zastavit a programují jim smrt

Ačkoli se genům přisuzuje téměř božský vliv, neumí se samy vypnout ani zapnout. Potřebují vnější podnět! A právě zde nastupujeme my. Nemoci způsobené genovou mutací se počítají v řádech jednotek procent. Většinu problémů tedy nemáme vrozenu, ale vytvořenu.

Epigenetika aneb my jsme tvůrci

Jak je tedy možné, že se určité nemoci v rodech opakují? Každý z nás má určité předurčení neboli predispozici k určitým typům nemoci. O tom, zda nemoc skutečně propukne však rozhoduje mnohem více faktorů než jen predispozice. Spolu s geny totiž od rodičů přebíráme i životní návyky, způsob stravování, náhled na život či mechanismus řešení krizových situací. Dítě se učí nápodobou a následováním vzoru rodičů nevědomky spouští stejné procesy jako jeho rodič. A to i v případě, kdy volí cestu rebelie, tedy opačného chování (je to jen druhý extrém stejné situace). Jaké geny tedy budou zapnuty nebo vypnuty (jejich kombinace se nazývá epigenom) rozhoduje jedinec sám svým chováním a jednáním (i přístupu ke stravě a životnímu stylu). Tím se vysvětluje, proč se zdravotní stav i jednovaječných dvojčat může lišit.

Pohrajme si s geny

Mezi základní faktory, které nás ovlivňují patří strava a pitný režim, životní naladění (představy a prožitky), množství pohybu, kvalita odpočinku, prostředí ve kterém žijeme, společenské rituály, kvalita partnerských i rodinných vztahů či způsob zvládání stresových situací. Některé výzkumy tvrdí, že až 90 % genů je řízeno právě signály z vnějšího prostředí, resp. i pocity a emocemi, které v nás situace vyvolá. Samozřejmě se nejedná o jednorázové výkyvy, ale o dlouhodobější působení. Epigenetika (tedy dopady našeho způsobu života na změnu chování našich genů) se začíná plně projevovat zejména v 2. polovině života.

Síla myšlenky aneb cesta k sobě

Není asi náhodou, že právě v druhé polovině života mnoho lidí začne svou pozornost obracet k sobě. Mění své životy, vrací se k dětským snům, vybrušuje své hodnoty a priority se výrazně přesouvají. Spouštěčem těchto změn mohou být právě nemoci, kdy standardní medicína pomůže od akutních fází, avšak neumí příliš pomoci od chronických obtíží.

Základním preventivním krokem je zvládání stresu, resp. snížení dopadů jeho působení. Během stresové situace se totiž vyplavuje stresový hormon kortizol. Ten mimo jiné snižuje imunitu, blokuje opravy buněk, regeneraci organismu a pokud trvá dlouhodobě, může mít vliv i na mozkové buňky (zhoršování paměti či schopnost se učit), ubývání svalové hmoty či vznik osteoporózy. Metod, jak stres zvládat je mnoho a je dobré najít tu, která funguje právě u vás. Prvním krokem rozhodně je uvědomění si své vlastní reakce.

Zdravý životní styl přirozeně, nikoli z povinnosti

To, co jde ovlivnit nejsnáze je naše strava (vyvážený podíl bílkovin, sacharidů a tuků + vláknina a vitamíny a minerály). Pokud pocitově vnímáte, že vaše jídlo není dostatečně vyvážené, je vhodné zvážit i užívání kvalitních potravinových doplňků. Omega 3 může podpořit srdce a cévy či mozkovou činnost a dokonce pozitivně působí i na imunitní systém. Vitamín D3 s K2 blahodárně působí na kosti. Sáhnout můžete i po produktu, který obsahuje vápník (ideálně z mořských zdrojů, který se lépe vstřebává). Přirozenou vitalitu podpoří například ženšen. Včleňte do života fyzickou aktivitu. I malý pohyb se počítá, proto zkuste chodit alespoň na procházky, pohybovat se venku na čerstvém vzduchu či slunci. Dopřejte si odpočinek během noci (melatonin, který je zodpovědný za naši pleť a regeneraci buněk se tvoří právě v noci a potmě!). Zpočátku se možná změny budou zdát náročnější, avšak postupně, krok za krokem, zjistíte, že se cítíte mnohem lépe a zdravý životní styl se stane vaší součástí a ne povinností. Kvalita života za to rozhodně stojí.

Štítky článku

 

Přihlaste se

Získáte přístup k exkluzivnímu obsahu


Nemáte ještě svůj účet? Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)