Člověk denně vyloučí průměrně 2,5 litru vody. Necelý litr je lidské tělo schopné si kompenzovat samo prostřednictvím metabolických reakcí, zbylého 1,5 litru je potřeba doplnit. Na začátku je však nutné upozornit, že pitný režim je vždy velmi individuální. Odvíjí se od pohlaví, věku, hmotnosti, fyzické aktivity, skladby jídelníčku, ale i okolního prostředí. Udává se, že dospělý zdravý člověk by měl denně přijmout cca 2,5 litru tekutin. Velmi důležité je pak dohlížet na pitný režim dětí, neboť jejich tělo obsahuje menší množství celkového objemu vody.
Základem zdravého pitného režimu je především pravidelnost. Pokud vypijeme velké množství tekutin najednou a poté budeme několik hodin bez jejich přísunu, bude to mít na naše tělo rovněž negativní vliv. Projev samotné žízně je již totiž příznakem dehydratace organismu. Nejvhodnější tekutinou je čistá voda bez bublin. Po konzultaci s lékařem můžeme do svého pitného režimu na nějaký čas zařadit i minerální vody, které jsou zdrojem minerálů. Vyhnout bychom se měli slazeným nápojům. V nich obsažený cukr zvyšuje potřebu žízně a ani nápoje s umělými sladidly nejsou vhodné. Zrádné je v tomto případě i mnohé ovoce, to sice obsahuje velké množství vody, ale rovněž velké množství cukru. Nevhodné jsou nápoje obsahující kofein nebo alkohol, které působí jako diuretikum. Různorodé mléčné nápoje do kategorie tekutin nepočítáme vůbec, ale řadíme je mezi potraviny.
Dehydratace má na lidské tělo krátkodobý i dlouhodobý negativní vliv. Krátkodobé následky dehydratace se projeví již ve velmi malém časovém rozmezí, a to v rámci hodin. Nejčastěji se vyznačují únavou, malátností, bolestí hlavy a změnami nálad. Fyzickými projevy mohou být suché rty a sucho v ústech. Z dlouhodobého hlediska má nedostatek tekutin negativní vliv na vylučovací systém. Projevit s může zácpou, opakujícími se záněty močových cest a onemocněními ledvin. Zda je náš pitý režim vyvážený nám může také naznačit to, kolikrát denně navštívíme toaletu. U dospělého člověka by to mělo být zhruba 6 až 8x za den, přičemž moč by měla mít čirou, světlou barvu.
Přesto, že by se mohlo zdát, že v zimě nepotřebujeme takový objem tekutin jako v létě, není tomu tak. Na jednu stranu nás nesužují vysoké teploty, často se však pohybujeme ve vytopených prostorách. Právě vlhkost vzduchu má na vylučování vody vliv. Ve vyhřátých místnostech dochází ke zvýšené ztrátě vody i pokud se zrovna nevěnujeme nějaké fyzické aktivitě. Chlad také způsobuje zvýšené nucení močit, neboť udržování moči na úrovni tělesné teploty je pro lidské tělo velmi energeticky náročné.
1. Pokud jsme zabráni do práce nebo se pohybujeme v místech, kde nás příjem tekutin bude stát čas a peníze, může se stát, že potřebu pít jednoduše opomeneme. Nemusíme pít každých pět minut, ale je vhodné, mít proto vodu k dispozici ve vlastní láhvi.
2. Tekutiny lze doplňovat i prostřednictvím ovoce a zeleniny, které obsahují vysoké procento vody, např. vodní meloun, okurka, brokolice, jahody či špenát.
3. Pokud se nedokážeme ohledně příjmu tekutin kontrolovat sami, můžeme využít jednu z mnoha mobilních aplikací. Ty pomocí líbivého designu zobrazují, kolik ještě zbývá vypít sklenic vody, kdy je potřeba se opět napít a monitoruje pitný režim z dlouhodobého hlediska.
Na závěr je třeba připomenou, že při doplňování tekutin je třeba se řídit zdravým selským rozumem, protože nejen nedostatečný pitný režim, ale také nadměrné množství tekutin může je pro organismus nebezpečné.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com