Co je metabolický syndrom?

Bývá označován také jako syndrom X nebo Reavenův syndrom. Pod těmito záhadnými názvy se však neskrývá jedna konkrétní choroba, nýbrž hned několik různých poruch či onemocnění, které spolu určitým způsobem souvisí a společně představují velké riziko pro naše zdraví.

Kolik jste si naměřili v pase?

Patří mezi ně vysoký krevní tlak, zvýšená hladina „zlého“ (LDL) cholesterolu, cukrovka nebo tzv. inzulínová rezistence (nízká citlivost buněk na inzulín, která bývá často předstupněm samotného diabetu) a také obezita typu jablko, kdy se nadbytečný tuk ukládá v oblasti kolem pasu (to je ten typ postavy „břicho jako kulička a hubené nožky k tomu“). Obecně platí, že metabolickým syndromem jsou více ohroženi muži, kteří mají v pase více než 102 cm a ženy s pasem nad 88 cm. Schválně, vezměte si krejčovský metr a přeměřte se. Kolik to dělá? U tlaku se za rizikovou považuje hodnota od 140/90 mm Hg výše. Co se týče cholesterolu, množství toho „hodného“ (HDL) by nemělo klesnout pod 1 mmol/litr u mužů a 1,3 mmol/litr u žen. A hladina cukru v krvi by neměla překročit hodnotu 6 mmol/litr.

Metabolický syndrom: Pozor na časté bolesti hlavy

Metabolický syndrom ohrožuje především srdce a mozek. Urychluje totiž rozvoj aterosklerózy (kornatění cév, které vzniká jako důsledek ukládání tuků do cévních stěn) a může způsobit vznik kardiovaskulárních onemocnění včetně infarktu nebo mozkové příhody. Navíc je velmi záludný. Neprojevuje se žádnou bolestí, takže si člověk většinou ani nevšimne, že má nějaký problém. Rozhodně se tedy vyplatí sledovat varovné příznaky. Ty mohou být různé – od potíží se srdcem a cévami (špatné prokrvení končetin) přes problémy s klouby až po časté bolesti hlavy. Pro lékaře jsou pak směrodatné hodnoty krevního cukru a tuků, krevní tlak a objem pasu.

30 minut denně zvládne každý

Hlavní příčinou metabolického syndromu je – kromě dědičných dispozic – především špatná životospráva: kaloricky vydatná strava a nedostatek pohybu, což je dnes problém, který se táhne napříč všemi věkovými skupinami včetně dětí. Prevence a léčba proto úzce souvisí se změnou životního stylu. O zdravé výživě se dnes dočtete prakticky všude. Jestli si přesto nejste jistí, že je vaše strava vyvážená, zajděte si do nutriční poradny. Často stačí jedna návštěva, při které vám odborník vysvětlí, jak by měl vypadat správný jídelníček. Důležitá součást prevence je také pohyb, a to nejméně pětkrát týdně. Možností je spousta: procházky, nordic walking, plavání, běhání… Hlavní je, abyste se dané aktivitě věnovali vždy alespoň 30 minut v kuse. A to není zas tak přemrštěná cena za zdraví, nemyslíte?

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com