Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Syndrom dráždivého tračníku aneb když střeva nefungují správně

Publikováno: 24.10.2018
Syndrom dráždivého tračníku aneb když střeva nefungují správně

Markéta Palatin

Redaktorka

Více o autorovi

Naše zdraví je závislé nejen na kvalitě potravy, kterou přijímáme, ale i na funkčním systému vylučování těch látek, které neumíme strávit a nebo tělu neprospívají. Pokud vylučovací systém nefunguje správně, tělo se po čase buď „zanese“ nebo naopak nestačí přijmout všechny potřebné živiny. Typickým příkladem jsou funkční poruchy hybnosti tlustého střeva, které se souhrnně nazývají syndrom dráždivého tračníku (nebo také IBS).

Projevy syndromu dráždivého tračníku

Nejčastějšími projevy jsou silné bolesti v břiše a nepravidelné vyprazdňování, ať už se jedná o zácpu, průjem nebo jejich střídání. Někdy se může objevit také nadýmání, chronická únava, poruchy spánku, bolesti hlavy, svalů, zad či dokonce výkyvy nálad. Problémem diagnostiky u syndromu dráždivého tračníku spočívá právě v různorodosti příznaků. Často tedy nejprve probíhá vyloučení vážných onemocnění.

Příčiny vzniku

Neexistuje žádná univerzální nezaměnitelná příčina vzniku. Na vzniku syndromu dráždivého tračníku se většinou podílí celá řada faktorů. Mezi ty nejdůležitější patří dlouhodobý stres. Spolu se stresem se totiž zpomaluje trávení. Tělo zastavuje „nedůležité“ funkce (mezi které v případě ohrožení života, který stres tělu signalizuje, patří i trávení) a připravuje se na „variantu přežití“ odpovídající povaze jedince - tedy útok nebo útěk.

Mezi další příčiny mohou patřit:

  • narušení bakteriální flóry střeva (mikrobiomu), ať už z důvodu přemnožení jednoho druhu nebo usídlení sice prospěšných bakterií, ale na špatném místě,
  • prodělané infekce trávicího traktu,
  • potravinové alergie.

Riziková skupina

Syndrom dráždivého tračníku ohrožuje všechny, napříč věkovými kategoriemi. Typickou  rizikovou skupinou však bývají studenti a vedoucí pracovníci. Obě skupiny totiž žijí (alespoň část svého života) pod trvalým tlakem.

Preventivní kroky

Pokud už nějaké příznaky pociťujete, zkuste si zapisovat dny, kdy se problémy vyskytly. Jestliže se opakují nejméně 3x do měsíce a trvají po dobu minimálně 6 měsíců, je riziko poměrně vysoké. Tím, že problém začnete řešit včas, je šance na uzdravení vyšší.

Podporou správného trávení a vylučování je samozřejmě dodržování zdravého stravování. Ačkoli existují všeobecně platná pravidla (správný podíl bílkovin, tuků a sacharidů, dostatek vlákniny a zdraví prospěšných látek jako vitamíny, minerály a stopové prvky), je dobré zjistit, jaké potraviny jsou konkrétně pro vás vyživující a jaké ne. V případě potíží, je vhodné zařadit i probiotika, případně vlákninu (zejména u zácpy). Tento proces není jednorázovou změnou, ale postupnými kroky, které se stanou vaší přirozenou součástí.

Naučte se pracovat se stresem. Jeho působení není primárně proti nám, nesmí však být naším hnacím motorem. Jak bylo popsáno výše, ačkoli můžete mít pocit, že je stres vaším dodavatelem energie k dokončování, tělesné pochody trpí. Trávení se totiž pod stresem vypíná a tím se narušuje hladký průběh i vylučování.

Dopřejte si dostatek odpočinku a udržujte víceméně stejný denní režim, alespoň ten týkající se jídla.

Včleňte do svého života pohyb. U něj je důležitá pravidelnost. Aby měl na zdraví skutečně nějaký dlouhodobější efekt, je třeba jej zařadit alespoň 3x týdně po dobu 20-30 minut. Nemusí se jednat o zvedání činek nebo běh, může se jednat i o dlouhé svižnější procházky.

Pokud si nejste jisti, zda právě vy syndromem dráždivého tračníku netrpíte, je možné si své doměnky ověřit formou samodignostického testu na www.cojeIBS.cz.

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)