Do formy po antibiotikách
Antibiotika jsou v určité rovině darem. Při jejich nadměrném užívání jsou však spíše zátěží. To dokazuje i jejich samotný název (anti – bios = proti živému). Vzhledem k tomu, že se jedná o chemicky vytvořenou látku (často na základě účinných látek volně se vyskytujících v přírodě), jsou pro tělo cizincem. Na rozdíl od přírodních látek antibiotika v těle likvidují vše, co jim přijde do cesty. Tedy i bakterie přátelské. Spolu s léčením tedy zároveň snižujeme svou imunitu. Co s tím?
Střeva základ imunity
Možná vás to překvapí, ale převážná část našeho obranného systému sídlí ve střevech, kde se nachází velké množství imunitních buněk. Kdo má zdravá střeva, ten tak lehce neonemocní. Přátelské bakterie se označují jako probiotika (pro – příznivý, bios – život). Díky nim je střevní sliznice pevná a schopna úspěšně čelit proniknutí škodlivých mikroorganismů do našeho vnitřního prostředí. Probiotika navíc produkují látky, které vytvářejí velmi nepříznivé podmínky pro cizorodé patogeny. To vše ale pouze za předpokladu, že jsou ve střevě zastoupeny v dostatečném množství.
Léčba zvyšuje náchylnost k infekcím
A právě v tom je kámen úrazu. Při léčbě antibiotiky totiž dochází k plošné likvidaci těchto prospěšných mikroorganismů a následnému oslabení celého imunitního systému. Logickým důsledkem je pak zvýšená náchylnost k infekčním onemocněním (u žen například i velmi obávaným kvasinkovým zánětům, antibiotika totiž narušují přirozenou mikroflóru nejen ve střevech, ale i v pochvě).
Zařaďte kefíry, podmáslí a kysané zelí
Chybějící probiotika můžeme tělu dodat prostřednictvím vhodné stravy. Tyto přátelské bakterie se přirozeně vyskytují například v jogurtech, kefírech, kysaném zelí nebo naložené zelenině či tradičním podmáslí, které vzniká jako vedlejší produkt při stloukání másla. Bohatým zdrojem probiotik je také tempeh („sojový hermelín“), miso (sojová pasta používaná v japonské kuchyni jako univerzální ochucovadlo), kimchi (korejský salát z kvašené zeleniny) nebo nápoj z kombuchy. Na nějaký čas je vhodné se vyhnout alergenům, které porušují sliznice střev jako je například lepek a mléko.
Při užívání dodržujte časový odstup
Probiotika seženete také v podobě doplňků stravy. Je vhodné je zařadit zároveň s léčbou antibiotiky. Je však zapotřebí dodržovat určitý časový odstup a nepolykat je společně s antibiotiky. Ta by probiotika okamžitě zahubila. Berete-li například antibiotika po 12 hodinách, je optimální užít dávku probiotik (případně dát si jogurt nebo misku kysaného zelí) přibližně po 8 hodinách od požití antibiotik. To znamená vždy ve dvou třetinách intervalu užívání léků, aby došlo k likvidaci co nejmenšího počtu probiotických bakterií.
Průběžně doplňujte také B-vitaminy
Antibiotika omezují rovněž produkci důležitých B-vitaminů, některé z nich totiž vznikají v tlustém střevě při fermentaci stravy střevními bakteriemi. Je tedy dobré zařadit zároveň potraviny (případné doplňky stravy) obsahující komplex těchto vitaminů, které se nejvíc nacházejí v celém zrnu, semínkách, ořeších, vaječném žloutku, pšeničných klíčcích, pivovarských kvasnicích, otrubách, čočce, fazolích, sojových bobech a zelené listové zelenině.
