
V angličtině se tato metoda stravování nazývá intermittent fasting (IF), což by se dalo přeložit i jako přerušované hladovění. To je ale často nepřesné. Lidé, kterým střídání delší doby jedení a poté zase nejedení vyhovuje, to takto dělají proto, že se při tom cítí v pohodě a rozhodně netrpí nesnesitelným hladem, jakmile si tělo zvykne. Jednoduše řečeno, přerušovaný půst neurčuje co jíst, ale kdy jíst.
„Půst byl u našich předků běžný, hlavně v chladné části roku. My jsme ho z našich životů vytlačili stejně, jako spánek a odpočinek,“ říká výživová a wellness poradkyně Zuzana Klofandová. Neurovědec Mark Mattson zase poukazuje na to, že naše těla jsou evolučně přizpůsobena k tomu, aby vydržela bez jídla mnoho hodin, či dokonce dní.
V prehistorických dobách, než se lidé naučili farmařit, byli lovci a sběrači, kteří museli přežít delší období bez potravy. Dnešní doba s neustálou dostupností jídla a menší fyzickou aktivitou přispívá k nárůstu obezity a civilizačních chorob. Přerušovaný půst se tak jeví jako jedna z možností, jak se vrátit k přirozenějším stravovacím vzorcům.
Existuje několik populárních způsobů, jak přerušovaný půst praktikovat. Každý si může vybrat ten, který nejlépe vyhovuje jeho životnímu stylu a cílům:
Pravděpodobně nejrozšířenější metoda. Zahrnuje 16 hodin půstu každý den a 8hodinové „jídelní okno“, během kterého konzumujete veškeré denní kalorie. Například jíte mezi 12:00 a 20:00 a zbylých 16 hodin se postíte.
Mírnější varianta, kdy se postíte 14 hodin a jíte během 10hodinového okna. Často je doporučována pro ženy, jelikož delší půsty mohou u některých vést k hormonální nerovnováze.
Pět dní v týdnu jíte normálně a dva dny v týdnu omezíte kalorický příjem na minimum (cca 500-600 kalorií). Tyto dva dny by neměly jít po sobě.
Jednou nebo dvakrát týdně držíte úplný půst po dobu 24 hodin, například od večeře jednoho dne do večeře dne následujícího.
Jeden den jíte normálně, druhý den se postíte nebo výrazně omezíte kalorie. Tato metoda může být náročnější dlouhodobě.
Zahrnuje velmi krátké okno pro stravování se (obvykle 4 hodiny večer) a 20 hodin půstu, během kterých je povolena konzumace malého množství syrového ovoce a zeleniny.
Během půstu je povolena voda, neslazený čaj a černá káva (bez cukru a mléka).
Přerušovaný půst nabízí více než jen úbytek na váze. Studie naznačují řadu potenciálních zdravotních výhod:
Toto je často hlavní motivací. Omezením okna pro stravování mnoho lidí přirozeně sníží celkový kalorický příjem. Navíc, když se postíme, klesá hladina inzulinu, což umožňuje tělu snadněji sáhnout do tukových zásob pro energii. Tělo se učí efektivněji využívat tuk jako palivo, což je proces známý jako metabolická flexibilita.
Přerušovaný půst může zlepšit citlivost buněk na inzulin, což je klíčové pro prevenci diabetu 2. typu. Stabilnější hladina krevního cukru také znamená méně výkyvů energie a menší chutě na sladké.
Některé studie ukazují, že přerušovaný půst může přispět prevenci srdečních onemocnění, jako je snížení krevního tlaku, hladiny LDL ("špatného") cholesterolu a triglyceridů.
Během půstu se v těle spouští proces zvaný autofagie. Jedná se o jakýsi „úklidový" mechanismus, kdy buňky odstraňují a recyklují poškozené nebo nepotřebné části. Tento proces je důležitý pro buněčné zdraví a může hrát roli v prevenci některých onemocnění.
Výzkumy naznačují, že přerušovaný půst podporuje i zdraví mozku. Může zvyšovat hladinu proteinu, který podporuje růst nových neuronů a chrání ty stávající. To má vliv na učení, paměť nebo náladu a potenciálně snižuje riziko neurodegenerativních onemocnění.
Ačkoliv většina výzkumů v této oblasti proběhla na zvířatech, některé studie naznačují, že půst může zpomalovat proces stárnutí a prodlužovat život. Pravděpodobně to souvisí se snížením oxidačního stresu a podporou obnovy buněk.
Chronický zánět je spojován s mnoha civilizačními chorobami. Přerušovaný půst může snižovat markery zánětu v těle a pomoct tak s prevencí.
Mnoho lidí, kteří praktikují přerušovaný půst, hlásí zlepšení trávení a pocit více energie, jakmile si jejich tělo na nový režim zvykne.
Ženské tělo může na půst reagovat citlivěji kvůli komplexnímu hormonálnímu systému.
Ačkoliv má přerušovaný půst mnoho benefitů, je důležité znát i jeho možné negativní stránky:
Existují skupiny lidí, pro které se přerušovaný půst nedoporučuje, nebo by jej měli praktikovat pouze po konzultaci s lékařem:
Pokud jste se rozhodli přerušovaný půst vyzkoušet, zde je několik rad, jak na to:
Přerušovaný půst může být účinným nástrojem pro hubnutí a zlepšení celkového zdraví pro mnoho lidí. Nabízí řadu potenciálních benefitů, od lepší kontroly krevního cukru po podporu zdraví mozku.
Je však důležité přistupovat k němu informovaně, naslouchat svému tělu a případně konzultovat jeho zavedení s lékařem nebo kvalifikovaným nutričním terapeutem, zejména pokud máte nějaké zdravotní potíže. Neexistuje univerzální řešení pro všechny a klíčem k úspěchu je najít takový způsob stravování, který je pro vás dlouhodobě udržitelný a přináší vám radost i vitalitu.
Zdroje: Journal of Yeungnam Medical Science, Hopkins Medicine, FitMeal, InBody
Foto: Shutterstock