Leckdo kouká na vegany jako na úplné exoty, kteří se odmítáním živočišných produktů činí zajímavými. Jenže mnozí z nich to činí proto, aby chránili zvířata od krutého zacházení ve velkovýrobě. A také planetu, protože živočišná výroba je ekologicky hodně zatěžující. Teď jde ještě o to, jak vegani ochrání své vlastní zdraví? A jak mohou doplnit to, co jim jejich zredukovaný jídelníček neposkytne?
Veganský jídelníček je založený na kombinaci obilných produktů, luštěnin, zeleniny, ořechů, semínek a ovoce. Takže do něj nesmí nejen žádné maso, ale ani mléko a mléčné výrobky nebo třeba vajíčka. Mnozí odborníci na výživu tvrdí, že se bez živočišných bílkovin neobejdeme, protože jedině ony jsou zdrojem všech nezbytných aminokyselin, které naše tělo potřebuje. Vegani ovšem argumentují, že i v rostlinné stravě jsou tyto aminokyseliny v různé míře zastoupeny, jde jen o to vše na talíři správně nakombinovat. A to je ono! Jíst vegansky totiž neznamená dát si svíčkovou s knedlíky bez masa. Být zodpovědným veganem je totiž docela náročné, protože člověk se musí aktivně zajímat o výživu a mít přehled o těch nejlepších zdrojích jednotlivých živin.
Co veganům může chybět?
Kromě zmíněných nezbytných, čili esenciálních aminokyselin to je především vitamin B12, jenž je obsažený pouze v živočišných potravinách. Stejně tak hrozí deficit vitaminu D, který získáváme v mléčných výrobcích. Ani tučné ryby, jakožto nejlepší zdroj omega 3 mastných kyselin, klíčových pro mozek, srdce i další orgány, se na veganském stole neocitnou. Lékaři upozorňují také na chybění železa. A bez něj správně nefunguje krvetvorba ani další procesy v těle. Železo může mít dvě formy, takzvanou hemovo (ta se přirozeně nachází v našich svalech nebo krvi) a nehemovou. Ta hemová je samozřejmě pro tělo snadněji využitelná, než nehemová, kterou poskytují rostliny. Z rostlinné stravy jsou hůře využitelné i prvky, jako je jód, selen nebo zinek.
Co hrozí při špatném jídelníčku?
Lékaři popisují vlastní zkušenosti s vegany v ordinacích. Dospělým, ale především dětem, které jsou díky rodičům na špatně sestavené veganské stravě, hrozí malý vzrůst, nízká hmotnost nebo naopak nadváha a až obezita, padání vlasů, slabost, či neustálá únava. Mohou přijít i vážnější komplikace.
Jak to napravit?
Existují dvě cesty a je dobré je kombinovat. Tou první je opravdu důkladné skládání jídelníčku. Zkrátka kdo se prohlásí za vegana a bude se živit hlavně rohlíky, ten určitě brzy skončí s řadou zdravotních problémů v nemocnici. Je celkem zásadní chodit pravidelně k lékaři na preventivní prohlídky a případně se s ním poradit o doplňování chybějících vitamínů, minerálních látek a stopových prvků formou doplňků stravy. Na trhu už existují speciální doplňky pro vegany. Můžete to konzultovat i s Českou veganskou společností nebo s Institutem funkční medicíny a výživy.
Jak se tvoří veganský jídelníček?
Základ tvoří zelenina a ovoce, sacharidy je dobré dodávat ve formě obilovin, pokud možno celozrnných. Kromě příloh se sacharidy vyskytují i v rostlinných alternativách masa, jako je seitan nebo klaso. Komplexní sacharidy i dost bílkovin poskytují luštěniny a výrobky z nich, jako je třeba tofu či tempeh. Bílkoviny a prospěšné tuky v sobě mají ořechy a semínka, které jsou také zdrojem omega 3 nenasycených mastných kyselin. Je ale třeba je pořádně rozkousat!
A jak jsou na tom s výživou vegetariáni?
Mohlo by vás zajímat
