Exotika v bylinné říši. Nakopněte svůj organismus

Samozřejmě na českou šalvěj, mátu, meduňku, lípu, podběl nebo šípek nedáme dopustit, protože jsou při léčbě nachlazení, či trávicích potíží nezastupitelné. Na trhu je ale i široká nabídka exotických bylin a jejich plodů. Tak proč nevyužít i některou z nich. Znáte je?

Kustovnice čínská

Roste v Číně, Japonsku a Koreji. Její červené plody se nazývají goji – čte se godži - a jsou doslova vitamínovou bombou. Kromě vitamínů skupiny B, vitamínu E a aminokyselin obsahují i velké množství betakarotenu. Mají ho více než mrkev! Proto plody kustovnice svými antioxidanty přispívají k neutralizaci volných radikálů, čímž zabraňují poškozování buněk a stárnutí organismu. Podporují imunitní systém, ulevují při alergiích, snižují krevní tlak a napomáhají krvetvorbě.

Aloe pravá

Pochází pravděpodobně z Afriky, ale rozšířila se po celé planetě. Její listy jsou zásobárnou průzračného gelu, plného léčivých látek pro naše tělo. Gel obsahuje aminokyseliny, minerály hořčík, zinek, vápník, chróm, měď, draslík a sodík, vitaminy A, C, některé vitaminy skupiny B, včetně kyseliny listové. Má blahodárné účinky na kůži, od protizánětlivých přes protiplísňové až po antibiotické. Gel z aloe pravé se užívá i vnitřně. Pomáhá k detoxikaci těla a posiluje imunitu.

Šalvěj hispánská

Je to horská středoamerická bylina. Pěstuje se pro drobná jedlá černá či bílá semínka zvaná chia. Semena obsahují vápník, antioxidanty, omega-3 nenasycené mastné kyseliny a bílkoviny. Najdeme v nich i vysoký obsah vlákniny, takže v žaludku nabobtnají a vytvoří pocit plnosti, což je skvělá věc při redukčních dietách.

Merlík čilský (quinoa)

Pochází z Latinské Ameriky. Jeho různě zbarvená semena se využívají jako obilovina. Oproti jiným obilovinám má merlík vyšší obsah bílkovin. Mouka z něj neobsahuje lepek, hodí se proto pro celiaky. Mladé listy se přidávají do salátů. Kromě proteinů dodává organismu zejména vitamíny, tuky a sacharidy.

Arnika montana

Téhle rostlině se také říká bylina pádů, protože pomáhá hojit boule, modřiny a další zranění. Roste na náhorních loukách ve výšce nad 800 m nad mořem v horských oblastech střední Evropy, roztroušeně i u nás. Používá se ve formě tinktury k obkladům při drobnějších poraněních, zánětech, otocích, vředech, na křečové žíly, artritidu, bodnutí hmyzem, při svalovém revmatismu a kloubních potížích. Lze z ní připravit také mast. Nedoporučuje se dávat přímo do otevřené rány. Je jedovatá, takže výtažky z arniky určitě neužívejte.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com