Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Nejčastější vady řeči u dětí

Publikováno: 11.6.2021
Nejčastější vady řeči u dětí

Zdenka Jeníčková

Redaktorka

Více o autorovi

Řeč je jedním ze základních dorozumívacích prostředků. U každého malého človíčka se však vyvíjí různým tempem. Některé dvouleté děti ohromují své okolí velkou slovní zásobou, jiné ještě ve třech letech skoro nepromluví. To závisí na celé řadě faktorů, jako je inteligence, prostředí, ve kterém dítě vyrůstá, ale také pohlaví (dívky jsou rychlejší v rozvoji slovní zásoby i artikulaci) nebo různé duševní či tělesné problémy. Důležité je však vědět, že vždy existuje vhodný způsob nápravy.

K nejčastěji se vyskytujícím vadám patří tzv. patlavost (dyslalie), kdy dítěti dělá problém vyslovit určitou hlásku, většinou „s“ (sigmatismus) nebo „r“ (rotacismus). Existuje také mnohočetná patlavost (tetismus), což je porucha, při níž je nesprávně vyslovováno více hlásek, a řeč se stává téměř nesrozumitelnou. Do šestého roku je však patlavost považována za normální, fyziologický jev. O poruše řeči mluvíme až tehdy, pokud potíže přetrvávají i ve školním věku (patlavostí trpí až 50 procent prvňáčků). V takovém případě je nutné řešit problém pomocí logopeda, který tento nedostatek časem pravidelným cvičením řeči napraví.

Za huhňání může i nosní mandle

Další poruchou může být huhňavost (rinolálie), která se nejčastěji projevuje jako zavřená nebo otevřená. Při zavřené huhňavosti dítě nedostatečně otevírá ústa a stahuje jazyk dozadu. Tuto vadu často doprovází také poruchy hlasu a dechu. Příčinou bývá jedna čí více překážek v nosní dutině, které brání v cestě výdechovému proudu. Podle umístění překážky ji dále dělíme na zadní a přední, přičemž problém nastává zejména u písmen „m“, „n“ a „ň“

Při otevřené huhňavosti řeč dostává nepříjemné nosové zabarvení, a to u hlásek „i“, „u“ a někdy také „a“, a stává se často velmi nesrozumitelnou. Příčinou je nejčastěji rozštěp patra, případně jeho nedostatečné funkce (obrna) nebo nosní mandle.

K diagnostice této poruchy je nutná spolupráce odborníků, ale i rodičů a učitelů. Nezbytné je také specifické vyšetření dutiny nosní. Terapie se provádí logopedickým cvičením, kdy dítě trénuje dýchání nosem, a to jak v klidu, tak i při různých aktivitách.

Koktavost a přílišná očekávání

Koktavost (balbuties) patří k nejobtížnějším vadám řeči, protože negativně ovlivňuje psychiku dítěte, což se následně odráží jak v oblasti jeho mezilidských vztahů, tak i ve školních výsledcích. Bývá mnohem častější u chlapců než u dívek, a to v poměru 1:4, někdy i vyšším. Dotyčný nemá problém, když čte, zpívá nebo si mluví sám pro sebe, ale ve chvíli, když má mluvit na veřejnosti (například ve škole při zkoušení). Svou roli zde sehrává spousta faktorů, včetně dědičnosti. Mnoho rodičů se domnívá, že dítě může začít koktat po velkém leknutí. To zde však funguje pouze jako spouštěč celého problému. Příčinou koktavosti může být například nepřiměřené očekávání – dítě má pocit, že se od něj očekává víc, než dokáže, a bojí se, že zklame své rodiče. Nebo opakované vystavování situacím, kdy se dítě bojí (například má strach, že musí jít do tmy apod.). Postupem věku se tato porucha obvykle zlepšuje. A jak přistupovat k dětem, které koktají?

Hlavní je láska, klid a motivace

V první řadě je za jejich nedostatek netrestejte! Nepřerušujte je, neopravujte je při řeči, ani za ně nedoříkávejte věty, ale mějte s nimi trpělivost. Nenuťte je k tomu, aby se veřejně projevovaly. Dávejte jim najevo svou lásku a zájem a mějte porozumění pro jejich trápení. Vytvářejte přátelské prostředí, ve kterém se dítě bude cítit milované, přijímané a kde se bude moct uvolnit. Nešetřete pochvalami za vše, co se dítěti podaří, povzbuzujte ho a motivujte. Co nejčastěji s dítětem komunikujte, vyprávějte mu pohádky, učte se písničky a básničky. Je-li u dítěte diagnostikována koktavost, je nutné domluvit se na spolupráci také ve škole a začít pracovat na nápravě problému prostřednictvím logopedické poradny. Doma je pak nezbytné poskytnout dítěti klidné prostředí a možnost soustavného procvičování zadaných úkolů a propojit denní režim s relaxací.

A jaké mohou být další poruchy řeči?

  • Nemluvnost (dysfázie) – opožděný vývoj řeči přesahuje období 3 let a trvá až do předškolního věku.
  • Dysgramatismus – dítě nedovede používat gramatické formy, řadí vedle sebe slova bez časování a skloňování.
  • Akatafázie – dítě není schopno utvořit větu.
  • Motorická afázie – dítě slyší, rozumí, ale řečově se neprojevuje.
  • Dysartrie – dítě nevysloví nic, nebo trpí poruchou členění řeči.
  • Breptavost (tumultus sermonis) – dítě mluví nápadně rychle, překotně, zbrkle, nedbale vyslovuje.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)