Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Čím se liší zlomeniny u dětí a dospělých

Publikováno: 7.4.2020
Čím se liší zlomeniny u dětí a dospělých

Zdeňka Sekretová

Redaktorka

Více o autorovi

Říká se, že malé děti jsou jako z gumy. A často tomu tak skutečně je. Přestože se nám leckdy nad jejich pády hrůzou ježí vlasy na hlavě, v mnoha případech z toho vyklouznou jen s drobnými odřeninami. U dětí se také mnohdy setkáváme s některými typy zlomenin, ke kterým u dospělých nedochází. A je tu ještě jeden podstatný rozdíl – zlomeniny v dětském věku se hojí lépe a rychleji.

Dětské kosti jsou mnohem pružnější a ohebnější než kosti dospělého člověka, obsahují více kolagenu a chrupavky, mají daleko pevnější okostici (vazivový obal, který kryje povrch kostí) a růstové zóny. To je důvod, proč zlomeniny v dětském věku vypadají jinak než fraktury u dospěláků. Drtivá většina z nich se zahojí rychle a bez komplikací, ale je zde také jeden háček – jsou-li zraněny růstové chrupavky, může dojít k závažným trvalým následkům. K nejčastějším frakturám u dětí patří zlomeniny dolního konce pažní kosti, zlomeniny zápěstí, předloktí, klíční kosti, zlomeniny prstů a spirální zlomeniny kostí bérce, které často vznikají při pádu na lyžích nebo na snowboardu (oproti tomu v dospělém věku se vyskytují ponejvíce zlomeniny horní části stehenní kosti, kotníku a horní části pažní kosti). Většinu zlomenin poznáte snadno: dítě si stěžuje na bolest, v okolí postižené kosti se objeví otok a podlitiny a malý pacient není schopen danou končetinou hýbat.

Tohle dospěláci neznají

Jednou z typických fraktur, které se objevují výhradně u dětí, je například zlomenina z ohnutí (bowing fracture), při které dochází k ohnutí dlouhé kosti, aniž by na rentgenu byla patrná linie lomu. Tento typ zlomeniny vzniká zejména na kostech předloktí (vřetenní a loketní kost), a to nejčastěji jako důsledek pádu na natažené ruce. K typicky dětským zlomeninám patří také zlomenina typu vrbového proutku (greenstick fracture), kdy je okostice přerušená pouze na jedné straně, na druhé však úlomky kosti drží (podobně jako když se zlomí vrbový proutek). Stejně jako u předchozího typy se vyskytuje nejčastěji na kostech předloktí. Podobně se projevují také zlomeniny prstů. Prst je bolestivý a oteklý a může být vychýlený z osy (přesto ho dítě může normálně používat). Speciální kategorii dětských zlomenin představují epifyzeolýzy, způsobené traumatickým porušením růstové chrupavky (epifýza je okrajová část dlouhé kosti oddělená růstovou chrupavkou – fýzou, při poranění dochází buď k oddělení epifýzy nebo k jejímu rozlomení).

Většina fraktur se zhojí bez operace

Drtivá většina dětských zlomenin se léčí konzervativně, bez nutnosti operace. Chirurgický zákrok vyžadují především nestabilní zlomeniny, dislokované nitrokloubní zlomeniny (zlomeniny s posunutím kostních úlomků) apod. Jak už bylo řečeno, proces hojení probíhá u dětských pacientů podstatně rychleji a snadněji. Fraktury vyžadují kratší dobu fixace a hrozí mnohem nižší riziko vzniku pakloubu (zahojení zlomeniny, kdy nedošlo k účinnému zrání a přestavbě svalu, takže kostní úlomky jsou spojeny pouze tuhou vazivovou jizvou).

Silné kosti potřebují správnou výživu

Úrazům u dětí lze jen obtížně předcházet, pokud je nechcete držet přikurtované v kočárku, nebo je pořád vodit za ručičku. Něco však udělat přece jen můžete. Jednou z nejlepších možností, jak zlepšit a udržovat silné kosti, je způsob stravování – pestrý a vyvážený jídelníček pomůže zajistit správný a dostatečný přísun vitaminů a minerálů, které jsou pro zdraví kostí nezbytné. Což samozřejmě platí v jakémkoli věku. Nejdůležitějším kostním stavebním kamenem je vápník. Tenhle minerál, který každý den ztrácíme potem, močí a stolicí, musí být nahrazen ve stravě. Jestliže není každodenní strava dostatečně bohatá na vápník, tělo ho čerpá přímo z kostí, které jsou jeho největší zásobárnou. Nejvíc vápníku najdete v máku, mléce, mléčných výrobcích, mandlích, čočce, fazolích, listové zelenině, nezralých sojových bobech (edamame) a tofu. Vynikajícím přírodním zdrojem vápníku jsou také tučné mořské ryby, především losos a sardinky (jedna malá plechovka sardinek obsahuje 35 % a stejné množství lososa 21 % denní doporučené dávky vápníku).

K tomu, aby se vápník v organismu dobře vstřebal, je zapotřebí také vitamin D. Ten se mimo jiné podílí i na kostním metabolismu a je považován za nezbytnou látku k udržování zdravých kostí také proto, že zabraňuje zvýšené sekreci hormonů příštitných tělísek. Zvýšené hladiny těchto hormonů stimulují resorpci kostí, (rozpad kostní tkáně), která může vést k jejich postupnému zeslabení a následně zvyšovat riziko zlomenin. Dobrým potravinovým zdrojem vitaminu D jsou například sardinky, losos, tuňák, krevety nebo olej z tresčích jater.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)