Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Úzkost u dětí

Publikováno: 26.7.2020
Úzkost u dětí

Mgr. Denisa Salvová

Redaktorka

Více o autorovi

Úzkosti provází stále větší počet dětí a dospívajících. Úzkost je psychický stav, který se projevuje pocity strachu a obav. Nejznámějším typem dětské úzkosti je separační úzkost, která představuje jednu z vývojových fází života dítěte. K nejčastějším typům úzkostných poruch u dětí a dospívajících pak patří obecné úzkostné poruchy, panické poruchy, fobie, posttraumatické stresy a obsedantně-kompulzivní poruchy. Jaké jsou jejich typické projevy a kdy už je zapotřebí vyhledat lékaře? Otázky, na které vám přinášíme odpověď.

Separační úzkost je běžnou vývojovou fází života dítěte, charakteristickou pro období mezi 7. a 18. měsícem věku života dítěte. Základním rysem separační úzkosti je strach z odloučení od matky či jiné dítěti blízké osoby. Dítě na odloučení reaguje srdceryvným pláčem a silným emocionálním rozrušením. Nemusí ale jít o nijak významně dlouhé odloučení, v období separační úzkosti stačí, když si maminka odskočí na nákup, a dítě tak musí zůstat doma třeba jen s tatínkem nebo babičkou. Stejně tak dramaticky může reagovat dítě i na pouhé pochování od neznámé osoby. Průběh a vývoj separační úzkosti je ovlivněn citovou vazbou s rodičem a temperamentem dítěte. Díky různým zvládacím strategiím se dítě postupně učí úzkost zvládat.

Tma, cizí lidé, neznámé věci

U malých dětí se běžně vyskytují obavy z mnoha neznámých věcí a událostí. Malé děti se často bojí tmy, cizích lidí, neznámých zvířat, strašidel, bouřky aj. Takové obavy jsou běžné a ve většině případů samy odezní. Problém však nastává, pokud se úzkost dítěte nevztahuje ke konkrétní věci či události a podstatně omezuje dítě ve vykonávání běžných činností, např. chození do školky. V takovém případě by rodiče měli úzkost dítěte konzultovat s odborníkem, protože nadměrně silná úzkost může u dítěte přerůst v úzkostnou poruchu.

Nejčastější typy úzkostí u dětí

  • Dítě trpící obecnou úzkostnou poruchou se neustále něčeho obává a často si v hlavě vytváří různé katastrofické scénáře. Obavy dítěte jsou většinou bez zjevné příčiny a brání dítěti v jeho běžném fungování. Úzkost mohou provázet psychosomatické projevy jako je nespavost, dušnost, bušení srdce, třes rukou, podrážděnost, neschopnost soustředit se, pocity na zvracení, bolesti břicha aj.
  • Panická porucha představuje krátké, ale o to intenzivnější pocity strachu, odborně označované jako tzv. panické ataky. Panické ataky jsou provázeny intenzivními psychosomatickými projevy jako náhlé bolesti, tlak na hrudi, závratě či točení hlavy, dušnost, pocení, zimnice, návaly horka, brnění končetin, strach ze ztráty ovládání, ze zbláznění se, ale i strach ze smrti.                                                                                                                                                                                                            
  • Pod pojmem fobie si lze představit neodůvodněný strach z konkrétních věcí nebo událostí. Časté jsou u dětí např. fobie z výšek, hadů, pavouků, z cizích lidí. U starších dětí bývá častou fobií tzv. agorafobie, což je strach z veřejných prostranství a otevřených míst. Dítě na takových místech zažívá intenzivní pocity strachu a úzkosti, které jsou označovány jako panický záchvat.
  • Úzkost, která je reakcí na stresovou událost, např. autonehodou, přepadení, smrt blízké osoby či zneužití je označována jako posttraumatická stresová porucha. Dítě onu negativní událost, která ho hluboce zasáhla prožívá znovu a znovu ve vzpomínkách a ve snech. Pocity úzkosti se tak vrací ve všech situacích, které se pojí se vzpomínkami na stresovou událost. Součástí mohou být i záchvaty paniky a deprese.
  • Obsedantně-kompulzivní porucha se projevuje vtíravými myšlenkami, které nutí dítě neustále opakovat určité rituály. Např. obava z nákazy nutí dítě neustále mít si ruce.                                                                                                                             

Léčba úzkostí u dětí

Při podezření na úzkostnou poruchu by rodiče měli kontaktovat lékaře, protože jde o onemocnění, které velmi podstatně ovlivňuje kvalitu života dítěte. Pokud lékař zjistí u dítěte příznaky úzkostné poruchy, je provedeno psychiatrické či psychologické vyšetření a v případě potřeby jsou předepsány léky na zmírnění úzkosti a psychoterapie. Díky adekvátní léčbě je dítě schopno překonat úzkost a naučit se lépe vyrovnávat se stresem. Základním předpokladem úspěšné léčby je ale vždy pochopení a láska ze strany rodičů.

Zdroj: https://cs.medixa.org/deti/uzkost-u-deti

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)