Krizový management lze použít i doma

Krizové řízení jako součást běžného života

Podle některých odborníků, by se krizové řízení nemělo týkat jen ekonomických subjektů a jejich řízení, ale mělo by být prezentováno jako součást běžného života. Proč? Odpověď je jednoduchá. Krizové řízení je s běžným životem velmi úzce spjato, protože všechny negativní události, situace, jevy a činnosti se odehrávají nejen na půdě firem, ale v každodenním životě každého z nás.

Rodina a krizové řízení

Podle mediálního analytika Tomáše Zdechovského by měl být krizový management definován jako proces strategického plánování, řízení krizí, monitorování případného rizika, nebezpečí a nejistot, které by mohly nastat jako důsledek mnoha negativních událostí a díky krizovému řízení lze mít pak organizaci lépe pod kontrolou. Pokud se nad definicí zamyslíme, zcela logicky nás napadne, že stejné principy lze používat vlastně kdekoliv, i v rodině. Momentálně se nacházíme v situaci, kde negativní události související s koronavirovou infekcí bezpochyby jsou. Mnoho z nás se snaží plánovat, sledovat vývoj událostí, monitorovat případná rizika, nebezpečí a nejistoty, které by nás mohly potkat. A znalost krizového řízení se nevyplatí jen během událostí posledních týdnů, ale kdykoliv, protože celý náš život je spjat s mnoha událostmi, na které je potřeba nějak reagovat.

Rodina jako firma

Podobnost krizového řízení ekonomických subjektů a krizového řízení v rámci rodiny není náhodná. Podle odborné teorie jde krizovému řízení o ekonomicky, organizačně a jinak těžké situace, ve kterých je cílem zastavení sestupného vývoje do stabilní polohy a poté do vzestupného směru. Pokud nás v rodině potká nějaká negativní událost, kterou může být např. ztráta zaměstnání jednoho z partnerů, dojde ke snížení finančních prostředků. Budeme-li se řídit pravidly krizového řízení, bude naším cílem zastavit sestupnou tendenci našich příjmů do stabilní polohy a hledat zaměstnání, aby naše příjmy začaly opět nabírat vzestupnou tendenci.

Krizový plán

Abychom byli na různé, a to nejen na negativní, ale i mimořádné události připraveni, můžeme si vytvořit krizový plán po vzoru ekonomických subjektů. I když … krizový plán nelze sestavit na všechno, protože život často připraví situace, na které se zkrátka připravit nelze. Na druhou stranu je ale spousta událostí, se kterými můžeme počítat.

Co by takový krizový plán mohl obsahovat?

• Seznam možných mimořádných událostí včetně pravděpodobnosti výskytu, což nám může pomoci např. při rozhodování se o uzavření pojistné smlouvy aj.
• Určení zodpovědných osob, na které se v určitém konkrétním případě lze obrátit.
• Kontaktní údaje na osoby, které zastávají nějakou roli v případě mimořádné události.
• Soupis potřeb a zdrojů, např. náhradní prostory, náhradní vybavení aj.
• Stručný popis hlavních činností včetně zodpovědných osob. 
• Odkazy na různé dokumenty, kontakty a poznámky, které pomohou uvést společnost nebo rodinu do normálu (hesla, pojistné smlouvy aj.)
• Konkrétní postupy, tedy kdo, kdy a jaké provádí činnosti, kdo koho informuje, kdo a za co zodpovídá a kdy stav mimořádné události končí, což je nejdůležitější část, na které závisí návrat do normálního režimu.

I když se krizový plán nemusí zamlouvat každému, nutno dodat, že štěstí přeje připraveným.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com