Myslíte si, že se dá žít bez plynů ve střevě? Kdepak. Trocha plynů sem prostě zcela přirozeně patří. Nesmí jich být ale moc, protože pak způsobují bolestivé křeče. A navíc nás ve společnosti uvádějí do hodně prekérních situací.
Jedno lidové rčení říká poněkud peprněji: Kdo prdí, zdraví si tvrdí. O vypuzování plynů ze střeva je možné mluvit i odborněji, říká se tomu flatulence. Když je nadměrná, vzniká problém. A kde že se ty plyny vlastně ve střevě berou? Větší část pochází za normálních okolností ze spolykaného vzduchu a z krevních plynů, samovolně pronikajících do trávicí trubice. Menší část vzniká během rozkladných procesů, které ve střevě zajišťují bakterie. Jen pro zajímavost: běžně musí odejít ze střeva za 24 hodin mezi 400 až 1200 ml plynů, což se odehraje denně v průměru 14krát.
Není střevo jako střevo
Není snadné posoudit, zda člověk trpí zvýšenou plynatostí. Ani bolestivé pocity, které vznikají při tlaku rozpínajících se plynů na střevní stěnu, nejsou jednoznačným příznakem. Pokud totiž lidé mají citlivé, dráždivé střevo, vnímají i nevelký obsah plynů jako nadmutí. Lepším ukazatelem je srovnání s dobou minulou: pokud plyny u daného jedince odcházejí ve větší míře, než bývalo zvykem, je možné mluvit o meteorismu.
Co za zvýšenou plynatost může?
Plynatost provází zánětlivá střevní onemocnění a dokonce i nádory střeva - to jsou ty nejhorší příčiny. Za metorismem se může skrývat onemocnění slinivky, porušená vstřebávací činnost tenkého střeva, případně změny po nitrobřišních operacích. Leckdo si také prožil s nadýmáním své malé peklo. V takovém případě se situace upraví, když člověk vynechá z jídelníčku mléko (případně je nahradit rostlinnou alternativou) a některé mléčné výrobky. Nadýmání a plynatost ve vyšší míře mohou ukazovat také na onemocnění žaludku, nesnášenlivost lepku nebo syndrom dráždivého tračníku, proto je při dlouhodobějších potížích vhodné navštívit lékaře. Břicho se ale snadno nafoukne po nezvyklé stravě, při změně stravovacího režimu a samozřejmě svůj podíl může mít stres.
Jak vyzrát na nadýmání
Pokud jde o zkušenosti našich babiček, preventivně působí proti plynatosti a křečím v břiše například mátový nebo fenyklový čaj. Zažívání pomáhá napravit zázvor, skořice, kmín, koriandr, semínka fenyklu, lžička medu denně, „zelené“ nápoje z okurky, špenátu, či spiruliny a dalších, a také drcené lněné semínko. Skvělou prevencí je i konzumace probiotik, ať už v kysaných výrobcích nebo ve formě doplňků stravy. Pomáhá i vláknina v přiměřeném množství, která urychluje pohyb ve střevech.
Pomoc z lékárny
Leckdy nezbývá, než se vypravit do lékárny. Pomoci mohou volně prodejné léky. Obsahují látky, které tlumí bolestivé stahy střeva a působí proti nadýmání a plynatosti. V některých případech je třeba podávat léky obsahující enzymy slinivky břišní, o tom by ale měl rozhodovat lékař.
Nehltat a dlouho kousat
Jelikož hodně vzduchu může do střev připutovat spolykáním ústy, je dobré jíst pomalu, bez hltání. Také se vyplatí každé sousto pečlivě rozkousat, protože jedině tak k jídlu může proniknout dostatek trávicích šťáv. Když do střeva doputuje špatně rozštěpená strava, stává se kořistí bakterií, jež ji rozkládají, při čemž vzniká hodně plynů.
Mohlo by vás zajímat
