Dětský organismus a imunita

Každý dětský lékař ví, že dítě není zmenšeninou dospělého člověka. A dvojnásob to platí pro dětskou imunitu, obzvláště, jde-li o děti předškolního věku. Imunita jako taková je nyní, vlivem pandemie, opět hojně skloňovaná. Je definovaná jako odolnost organismu vůči různým mikroorganismům a chrání tělo před patogenními vlivy a škodlivinami z vnějšího prostředí. Imunitní systém tvoří soubor buněk a orgánů, které spolupracují na obraně organismu a má tři obranné linie:

• Kůže a slizniční membrány, které kryjí tělo a brání plnému styku bakterií a virů s vnitřním prostředím.
• Vnitřní linie fungující tak, že spouští na základě chemických signálů pochod leukocytů.
• Specifická obrana, kterou si člověk vybuduje sám.

Novorozenci, kojenci, batolata, předškoláci – ti všichni disponují imunitním systémem, který označujeme jako naivní. Před narozením získávají děti do svého těla protilátky přímo z těla matky, následně z mateřského mléka. Během dalšího vývoje a růstu dítěte ale tato zásoba mizí a dětský organismus si své protilátky musí začít tvořit sám. Dětská imunita je tedy slabší než obranyschopnost dospělého, zároveň však na některé podněty reaguje přehnaně, protože je jednoduše nezkušená a neumí správně vyhodnotit situaci. Právě odlišnost dětského imunitního systému od imunity dospělých způsobuje, že se u těchto skupin liší také průběh řady nemocí.

Imunitu ohrožuje opakující se infekce

Malé děti jsou mnohem náchylnější na různá onemocnění a největší zátěží na jejich imunitu je opakující se infekce. Zatímco dospělí mívají rýmu a kašel průměrně dvakrát do roka, děti tyto nemoci mohou mít až desetkrát za rok. Podle průzkumů Vegall Pharma mnoho rodičů také potvrdilo, že jsou jejich děti nemocné zhruba čtyřikrát do roka. Je to jednoduše proto, že dětská obranyschopnost většinu virů ještě nezná, tudíž proti nim nemá vytvořeny protilátky. Nemoc tedy nejenže u dětí propukne snadněji, ale navíc i v plné síle. Nezkušená imunita zpanikaří a rychle se snaží zareagovat tím, co má k dispozici: zvýší tělesnou teplotu, zintenzívní sekreci hlenu. Dítě tak najednou dostane vysokou horečku a z nosu mu bez ustání teče. Naproti tomu imunita dospělého by v takové situaci prostě sáhla do „paměti“, vybrala by příslušné protilátky a s chladnou hlavou protřelého mazáka jen tu a tam korigovala další reakce.

Posilujte dětskou imunitu

Nejlepším způsobem, jak se poprat s dětskými nemocemi, je prevence. Posilování imunity by mělo probíhat na několika frontách:

• Vyvážená strava plná ovoce, zeleniny, zdravých tuků a bílkovin.
• Doplňky stravy ve formě vitaminů a minerálů. Optimální je pravidelný přísun vitaminu C, vitaminu D a zinku.
• Kvalitní a pravidelný spánek.
• Dostatečná hygiena.
• Pobyt na čerstvém vzduchu.
• Nepřecházet nemoci a vždy nachlazení vyležet.

Děti a koronavirus

Vzhledem k aktuální situaci lze zmínit i některá nová zjištění o průběhu onemocnění covid-19 u dětí a dospělých. Děti i nadále patří k méně ohroženým skupinám, průběh nemoci u nich většinou bývá bezpříznakový, mírný nebo středně závažný, v menší míře však byly zaznamenány i těžké případy a úmrtí. Více ohroženi mohou být kojenci, děti s onemocněním plic, děti trpící poruchami imunity, obézní děti i malí diabetici a astmatici. Symptomy onemocnění se u dětí příliš neliší od symptomů pozorovaných u dospělých pacientů, děti se však dle dostupných dat častěji potýkají s formou covidu-19 postihující horní cesty dýchací než s formou postihující dolní cesty dýchací. Covid-19 u dětí dosud není intenzivněji prozkoumán, protože je pro ně k dispozici mnohem méně dat. Při testování se prioritně vyšetřují dospělí a bezpříznakoví dětští pacienti tak často nebývají zachyceni, případně děti mírný průběh podobný nachlazení zkrátka vyleží doma.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com