Co možná (ne)víte o slzách
Pláč nás provází celý život. Ať už jde o slzy štěstí, smutku anebo dojetí. Víte ale, proč vlastně pláčeme? A k čemu je to dobré?
Jen kapička vody
Slzy jsou složeny z vody, v které najdeme minimální příměs solí, ale i antibakteriálních látek, protože slzy mají za úkol naše oči chránit. Mimo jiné. Když jsme malí, patří pláč mezi naše základní dorozumívací prostředky. Malé děti jsou schopné proplakat i několik hodin denně. Pláč používají k volání maminky, ale i vyjádření nelibosti. Víte, co je ale zajímavé? Úplně malé děti slzy neroní. Nemají totiž ještě vyvinuté slzné kanálky.
Věděli jste, že máme tři druhy slz?
Řeklo by se, slza jako slza, ale není to tak docela pravda. Dokonce můžeme rozlišit několik typů:
- Základní slzy – jiným názvem také bazální. To jsou ty, které mají za úkol udržet naše oko stále zvlhčené. Naše oči je produkují stále. A to z toho důvodu, aby oko chránily před nečistotami a vysycháním. I proto mrkáme průměrně osmnáctkrát za minutu.
- Reflexní slzy – tyto slzy se objevují tehdy, když je oko nějakým způsobem podrážděné. Mohou za to různé pachy, jako je například cibule či česnek. Případně nějaké mechanické poškození. Ale některým lidem tečou slzy i při zívání či smíchu. I v tomto případě je hlavním účelem odstranění nečistot a ochrana oka.
- Emocionální slzy – jejich hlavním spouštěčem jsou naše pocity, ať už je to smutek, radost, vztek, soucit, ale mnohdy i stres a pocit, že něco nezvládáme. A důvod? Tyto slzy nám mají ulevit a pomoci zvládnout momentální situaci. Jsou jakýmsi ventilem našich emocí, které by se v nás jinak hromadily. Spolu se slzami se v těle uvolňují navíc i hormony. Nejčastěji oxytocin a endorfiny, které nám pomáhají k lepší náladě a naopak vylučují toxiny a stresové hormony, jako je adrenalin. U emocionálních slz je ale ještě zajímavé, že oproti dvěma výše zmíněným druhům obsahují více bílkovin. A co víc, jejich podrobné složení se liší podle toho, jaký je spouštěcí stimul. Jestli pláčeme smutkem nebo radostí. Na tento jev se zaměřila fotografka Rose-Lynn Fisherová. Ta fotila více než sto druhů slz umístěných pod mikroskop. A podařilo se jí tak dokázat, že se jejich struktura opravdu mění v závislosti na emocích.
Popusťte stavidla
Víte, že zadržování pláče není vůbec zdravé? A to nejen po psychické stránce, kdy nedáme průchod našim emocím. Vědci navíc zjistili, že potlačováním pláče se zvyšuje krevní tlak a také riziko vzniku srdečních chorob. Ženy jsou si toho zřejmě dobře vědomy, protože podle některých studií pláčou častěji než muži a taky déle. Ti si uleví pláčem tak jednou za měsíc, kdežto ženy pláčou až pětkrát. Možná bude na vině i zafixované tvrzení, že muži přece nepláčou.
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com
