Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Chlapi přece nepláčou!

Publikováno: 27.1.2021
Chlapi přece nepláčou!

Mgr. Denisa Salvová

Redaktorka

Více o autorovi

Muži jsou obvykle vnímáni jako ti, kteří nedávají své emoce příliš najevo. Nepláčou, nebojí se a příliš se nedojímají, na rozdíl od žen. Na druhou stranu, pokud tak činí, bývají označováni jako zženštilí či přecitlivělí. Začarovaný kruh, ze kterého je obtížná cesta ven. K životu totiž emoce potřebujeme a potřebujeme je projevovat, ať jsme ženou či mužem.

Emoce jako slabost

Neschopnost projevovat emoce narušuje schopnost člověka fungovat ve vztazích, a tak soužití s mužem, který své city drží hluboko pod pokličkou, může být problém. Otázky proč je váš partner smutný či naštvaný, si tak budete klást poměrně často, aniž na ně dostanete odpověď. Proč nejsou muži ochotni dávat své emoce najevo? Důvodů je mnoho. Muži se často snaží skrývat emoce strachu a smutku, protože by je ostatní mohli považovat za slabochy. Každý muž chce ale být silný a statečný, protože tak má přece správný muž vypadat. Jsou-li ale hluboké emoce dlouhodobě potlačovány, mohou vyústit ve frustraci. To se samozřejmě netýká jen mužů, ale i žen. Muži jsou, na rozdíl od žen, často ke skrývání svých skutečných emocí od malička vedeni.

Výchova synů je pro ženu výzva

Způsob, jakým projevovat emoce, se děti učí už od narození. Pro mnoho maminek pak může být životní výzvou naučit svého malého synka projevovat emoce, zvlášť pokud nemá vzor v otci. Schopnost otevřeně projevovat své pocity umožní vašemu synovi žít život podle jeho představ. Je totiž nesmírně důležité umět sdělit ostatním to, jak se cítíme, proč jsme smutní nebo co by nám udělalo radost. Pokud toho nejsme schopni, tak ostatní kolem nás mohou jen hádat, jak nás učinit šťastnými.

Pryč s genderovými stereotypy

Určitě jste se setkali s tím, že kluci nesmí plakat, musí být silní, odvážní a nepřemožitelní. Jedině tak z nich vyrostou opravdoví chlapi. Pláč, obavy a úzkosti patří přece výhradně k ženskému pohlaví. Pod tíhou těchto genderových stereotypů pak muži často svůj strach skrývají za agresí, protože ta přece k mužům patří spíš než zranitelnost.

Bez emocí to v životě nejde

Nechcete-li z vašeho synka vychovat superhrdinu bez emocí, máte jedinečnou šanci to dokázat. Důležité je ukázat dítěti, že bez emocí to v životě zkrátka nejde. Emoce jsou naprosto normální, a to i ty, které se nám příliš nelíbí. Bolest, smutek, strach a úzkost k životu patří stejně jako radost, láska a štěstí.

I muži pláčou

Chcete-li, aby váš syn byl jednou dobrým partnerem a otcem, učte ho, že i muži občas pláčou a není na tom vůbec nic špatného. Dávejte mu najevo své emoce. I obyčejné objetí je pro děti již od malička důležité (přečtěte si článek Maminko, obejmi mě!).

Muž skrývající emoce není pro vztah žádné terno. V takovém vztahu obvykle chybí intimita a blízkost. Na důvěrné hovory s ním zapomeňte, protože silný muž se jich obává. Mohly by ukázat jeho zranitelnost, což samozřejmě nechce, protože by to mohlo nabourat nejen vaši, ale především jeho představu o sobě samém.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)