Určitě jste už zažili situaci, kdy jste přišli domů vyčerpaní z práce a zuřivě jste pátrali ve spíži po kousku čokolády nebo nějaké sušence, kterou byste zahnali stres. V okamžiku, kdy jste se do ní zakousli, se vám sice ulevilo, ale jenom na chvíli...
Jednoduché cukry, které do sebe člověk tímto způsobem vpraví, rozkolísají hladinu cukru v krvi, což následně vede ke špatné náladě (nemluvě o pocitech viny, že jste opět podlehli). Hlavně u dětí bývá konzumace cukru častou příčinou neklidu, nervozity a potíží se soustředěním – ne náhodou se dnes stále více dávají do souvislosti ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) a potraviny, jejichž konzumace způsobuje kolísání hladiny krevního cukru.
Do této rizikové skupiny však nepatří pouze sladkosti, ale všechny potraviny s vysokým glykemickým indexem (hodnota, která označuje rychlost vstřebávání cukru do krve), po kterých člověk brzy dostane hlad. Řadíme sem především výrobky z bílé mouky, předvařenou rýži, hranolky, těstoviny s kečupem, popcorn, cornflakes, pečené brambory a sladké nápoje. Jinými slovy, spravit si náladu tím, že si s přáteli vyrazíte na pizzu, kterou zalijete velkou sklenicí coca coly, nemusí být vždycky ten nejlepší nápad. Také bílá mouka totiž obsahuje jednoduché cukry, které vám rozhodí hladinu krevního cukru, zvýší chutě na sladké a vyvolají podrážděnost, neklid nebo bolest hlavy.
Problém navíc může vyvolat i obsažený lepek. Možná si myslíte, že něco takového hrozí pouze lidem s celiakií, ale to není tak docela pravda. Faktem je, že u celiaků má lepek neblahé účinky na celý organismus včetně mozku a může způsobit výkyvy nálad a melancholické až depresivní stavy. Ovšem i u lidí, kteří touto nemocí netrpí, se po konzumaci potravin z bílé mouky mohou objevit zažívací potíže jako nadýmání nebo pálení žáhy, které následně vedou k únavě, podrážděnosti a nepříjemné náladě.
K duševní pohodě nepřispívají ani potraviny obsahující jedlá barviva, která jsou na etiketách označena čísly E100 až E180. Bohužel se přidávají prakticky do všeho, co si jenom dokážete představit – nápojů a sladkostí, snídaňových cereálií, do pečiva, uzenin nebo mléčných výrobků. Některé druhy potravinářských barviv jsou přírodního původu, další se vyrábějí uměle a právě tahle „éčka“ mohou (kromě dalších nežádoucích účinků) ovlivňovat také naši náladu. Do této skupiny se řadí například barvivo E102 (Tartrazin), E110 (Žluť SY), E124 (Ponceau 4R) nebo E133 (Brilantní modř FCF).
Další rizikovou kategorií jsou umělá sladidla, o kterých se mnoho lidí mylně domnívá, že jsou pro zdraví a štíhlou linii lepší než cukr. Mezi nejznámější patří aspartam, který je asi 200krát sladší než sacharóza a je zároveň tím nejkontroverznějším náhradním sladidlem, co se dopadu na zdraví týče. Studie na zvířatech prokázaly různé negativní účinky, jako jsou poruchy endokrinního sytému, artritida, astma, bolesti břicha, bolesti svalů či defekty plodů u těhotných žen. Dlouhodobá konzumace aspartamu může také neblaze ovlivňovat nervovou soustavu a tím i chování. Aspartam se běžně používá k výrobě instantních nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, dezertů a pudinků, snídaňových cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce apod. Čtěte proto pečlivě údaje na etiketách.
Řadu „skrytých nepřátel“ uzavírá glutaman sodný, bílá krystalická látka bez vůně, která je nejčastěji používaným dochucovadlem v potravinářském průmyslu (a která navíc dokáže prodloužit životnost výrobku až o několik měsíců). Najdeme ho především v restauracích s rychlým občerstvením, v chipsech, v mnoha mražených pokrmech a polotovarech, asijských a mexických jídlech, omáčkách a kořenících směsích, instantních pokrmech, jako jsou polévky a omáčky, a v konzervovaných potravinách. Lidé, kteří si v těchto lahůdkách libují, riskují dle odborníků časté změny nálad, podrážděnost, poruchy spánku, a dokonce deprese.