Když se pšenice stane problémem

Lepek je směsí dvou bílkovin – gliadinu a gluteninu, které jsou společně se škrobem obsaženy uvnitř obilných zrn. Lepek bývá také označován jako gluten, což v latině znamená „lepidlo“ (podobný výraz najdeme i v angličtině – glue). Díky lepku jsou výrobky z mouky pružné, dobře kynou, po upečení drží tvar a nedrobí se. Také si občas zpříjemníte ráno nadýchanou koblihou? Pro některé z nás je však podobná pochoutka tabu… Alergie na lepek však není totéž co celiakie, jak se mnozí mylně domnívají. Liší se nejen typem protilátek, které vyvolávají imunitní reakci, ale i nástupem příznaků a jejich závažností, dobou trvání a možnostmi léčby.

Alergie někdy odezní sama

V případě alergie se potíže zpravidla objevují během pár minut po konzumaci lepku. K průvodním příznakům patří svědění v ústech a krku, bolest žaludku, zvracení, průjem, nadýmání, rýma, dušnost, kopřivka, ekzém apod. Alergie na lepek nemusí představovat celoživotní zátěž, někdy dokonce sama odezní (velmi často v útlém dětství). Tento problém se dá navíc léčit pomocí tzv. alergenové vakcinace, kdy je pacientovi podáváno postupně se zvyšující množství upraveného alergenu (cílem je vyvolat stav tolerance organismu vůči danému alergenu).

Celiakie – doživotní omezení

Celiakie je autoimunitní poruchou, kdy imunitní systém při konzumaci lepku napadá tenké střevo (vznikají zde obranné látky, které poškozují sliznici tenkého střeva a dochází k chronickému zánětu a následné poruše trávení). Jedná se o celoživotní onemocnění, které dosud lékaři nedokáží zcela odstranit a které nijak nesouvisí s věkem – tato nemoc se může projevit v dětství i v dospělosti. Mezi typické projevy se řadí průjem, nadýmání, horší vstřebávání živin, únava, poruchy růstu u dětí, zvýšená kazivost zubů, afty, chudokrevnost a jiné. U žen může být celiakie spojena s pozdějším nástupem menstruace, nepravidelným cyklem, neplodností a spontánními potraty.

Lepek je i v kečupu a pivu

Jedinou možností „léčby“ intolerance lepku je dieta, která se důsledně vyhýbá čtyřem zmíněným obilovinám (pšenice, žito, ječmen, oves) a všem výrobkům, které je obsahují. Čeho je tedy třeba se ve stravě vyvarovat? Pšeničné mouce (včetně grahamové, špaldové, kamutové, semolinové) a pšeničné krupici, žitné, ječné a ovesné mouce, všem druhům chleba a pečiva (nejsou-li označeny jako bezlepkové), tradiční strouhance, některým slaným krekrům, většině druhů běžných těstovin (včetně tarhoni), kuskusu, kroupám, bulguru, vločkám, otrubám, müsli a dále některým náhražkám masa (např. robi a seitan). Lepek obsahuje také většina uzenin, instantní potraviny, některá dochucovadla (kečupy, majonézy, sójové omáčky) a cukrovinky, jogurty a dezerty zahuštěné škrobem (pokud není na výrobku jasně uvedeno, že byl použit bezlepkový škrob) a rovněž většina druhů piva nebo whisky.

Hledejte přeškrtnutý klásek

Zákaz lepku neznamená v dnešní době žádný zásadní zvrat v jídelníčku. Na trhu je k mání celá řada bezlepkových výrobků (poznáte je podle loga s přeškrtnutým klasem), jako jsou bezlepkové mouky (kukuřičná, rýžová, amarantová, pohanková aj.), bezlepkové chleby, pečivo, sušenky a zákusky, bezlepkové müsli, těstoviny, a dokonce i pivo. K přirozeně bezlepkovým potravinám patří rýže, brambory, pohanka, amarant, jáhly, quinoa, ovoce a zelenina, maso (s výjimkou uzenin), luštěniny, ořechy a olejnatá semínka, vejce, houby, mléko a některé mléčné výrobky.

A jak si připravit chutný bezlepkový oběd? Přečtěte si v našem článků Pět obědů bez lepku.