Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Mýty o hubnutí a zdravé stravě

Publikováno: 7.4.2019

Markéta Veselá

redaktor

Více o autorovi

Snažíte se shodit přebytečná kila, ale stále to nejde? Možná děláte něco „špatně,“ i když v dobré víře. Podívejte se, jaké jsou nejčastější mýty o hubnutí.

Zřejmě každý z nás tuší, že nejlepší dietou je zdravý jídelníček a dostatek pohybu. I tak ale na vás v oblasti hubnutí může čekat mnoho úskalí, které vám cestu za vysněnou postavou mohou kazit. Které to jsou?

Light neznamená zdravý

Pokud si kupujete jen výrobky s označením light, s tím, že děláte něco pro své zdraví a postavu, tak vás následující řádky nepotěší. Je vždy potřeba číst poctivě složení daného výrobku. Light může znamenat, že obsahuje méně cukrů nebo tuků. Na druhou stranu jsou ale tyto potraviny plné umělých sladidel, různých škrobů, zahušťovadel a dalších nepříliš zdravých přísad. Ty mají za úkol vytvořit potřebnou konzistenci a chuť. Raději sáhněte po normální variantě a dopřejte si menší množství.

Všechny tuky musí pryč

Někteří lidé věří, že pro zhubnutí musí ze stravy eliminovat veškeré zdroje tuků. Tím si však příliš nepomohou, protože tělo pro správné fungování potřebuje například omega 3 mastné kyseliny, které si bere právě z tuků (zejména mořských ryb). Navíc některé vitamíny se rozpouštějí pouze v tucích. Takže na zeleninový salát si třeba nezapomeňte kápnout kvalitní olivový olej. Kvalitní tuky jsou pro tělu totiž nezbytně důležité. Zároveň je to zásobárna naší energie, proto je třeba, aby byly obsaženy v každém jídle (ideálně z 30 %).

Všechny cukry musí pryč

Podobná fóbie se týká cukru. Zde je důležité odlišit cukry pomalé a rychlé. Oboje potřebujeme, jen v jiných chvílích. V běžném životě bychom měli preferovat ty pomalé, při výkonu a nebo vyčerpání lze organismus rychle „nahodit“ cukrem rychlým. Cukry neboli sacharidy jsou totiž zdrojem naší energii a opět by měly být zastoupeny alespoň z 30%. Záleží však na jejich kvalitě. Bílý cukr lze nahradit zdravějšími variantami a místo dortíku si sacharidy doplňte například ovocem. Mezi sacharidy pro zajímavost patří i rýže nebo brambory.

Čím víc se budu hýbat, tím lépe

Někdy se stává, že v zápalu nadšení a nového předsevzetí to přeženeme s pohybem a myslíme si, že čím déle a více si dáme do těla, tím půjdou kila snáze dolů. V prvé řadě musíme tělo na nový (často neznámý) pohyb zvyknout. Jinak si totiž můžeme ublížit - například natrženým svalem, svalovou horečkou a nebo bolestmi kloubů. Jako první při cvičení často vzniká svalstvo, proto i váha může jít nahoru. Teprve poté se rozpouští tukové zásoby. Důležitá tedy je i pravidelnost a výdrž!

Jíst můžu jen do páté hodiny odpolední

Tento nesmyslný předpoklad se objevil před několika lety a stále se najdou tací, co chodí spát hladoví. Bohužel to ale neznamená, že se probudí štíhlejší. Spíše budou vstávat s rozmrzelou náladou a vrhnou se na ledničku. I tělo se připraví na ukládání do tukových zásob, protože očekává hlad. Toto pravidlo o páté hodině se neopírá o žádné vědecké výzkumy. Pro naše tělo i hubnutí je naopak vhodnější, když večeříte něco lehkého zhruba dvě hodiny před tím, než jdete spát. Jen tak má tělo dost energie na to, aby během spánku nabralo síly na nový den a na přesvědčovací boj s organismem, že má propustit přebytečná kila.

Jíst se musí každé dvě hodiny

Je zřejmé, že tělo by při snaze zhubnou nemělo nikdy hladovět, protože pak si začne kalorie schraňovat na horší časy a období dalšího hladu. Důležitá je pauza mezi jídly, která by měla být minimálně 2 hodiny, aby tělo bylo schopno vše strávit a regenerovat se. Pokud v této době něco uzobáváte (i třeba ořechy), spustíte trávicí proces znovu a k hubnutí nemůže začít docházet. Vytvořte si svůj vlastní režim. Teprve, když tělo pochopí, že jídlo dostane pravidelně, je ochotno ustoupit ze svých tukových pozic.

Máme to v genech

Jistě, genetika hraje v tom, jak vypadáme, určitou roli. Avšak víc než zděděné fyzické geny jsme od rodičů přebrali jejich styl chování a v mnoha případech i způsob stravování. Své geny můžeme ovlivnit, například svým chováním a zejména stravou. Změna tedy leží skutečně na nás samotných. Záleží především na naší snaze, pevné vůli a správné motivaci.

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)