Když změna počasí bolí

Ti, kteří nic podobného nepociťují, tomu nejspíš nevěří, což ovšem nic nemění na tom, že lidé s tzv. meteosenzibilitou platí za každou změnu atmosférického tlaku nepříjemnými fyzickými, ale také psychickými příznaky. V našich zeměpisných šířkách „zpestřuje tahle libůstka“ život zhruba každému třetímu člověku. Ostatně, i statistiky sledující výjezdy záchranek potvrzují fakt, že počasí zhoršuje například srdečně-cévní onemocnění, dýchací potíže, alergie, infekce, pohybové problémy atd. V tom zde panuje jasná souvislost.

Vadí změny tlaku, silný vítr i úplněk

Tenhle problém narůstá společně s věkem. Vzpomeňte si na sebe, když vám bylo dvacet. To jste vůbec neřešili, jestli venku fičí severák, nebo je vedro na padnutí, a s lehkým srdcem jste vyrazili do kina, či na rande. Nějaké změny počasí? Ty vám byly ukradené! Jak by také ne, vždyť mladý organismus je vitální, odolný a plný sil. Těch ale časem ubývá a zároveň s tím narůstá u některých lidí citlivost na klimatické změny. To, že se necítíte ve své kůži, nebo vás něco bolí, ovšem nemusí mít na svědomí jen atmosférický tlak. Někdo špatně snáší teplotu, jiný pro změnu vlhkost, další vítr či nedostatek světla během chladných měsíců. Nemluvě o tom, kolik lidí si stěžuje na různé potíže v době, kdy je Měsíc v úplňku. O nemoci způsobené meteosenzitivitou však mluvíme pouze tehdy, pokud změny počasí komplikují člověku život natolik, že mu překážejí v běžných činnostech.

V zimě hrozí splíny, v létě neurózy

A jak konkrétně se v těle projevují různé klimatické změny? Náhlé vyjasnění například zhoršuje kvalitu spánku a zvyšuje krevní tlak, což je problém u těch, kteří i bez toho trpí hypertenzí. Tito lidé pak mohou být zdánlivě bezdůvodně nervózní a podráždění. Tady pomůže odpočinkový režim, hluboké dýchání a nějaký příjemný relax u dobré knížky a šálku s bylinkovým čajem. Při náhlém poklesu atmosférického tlaku se zase některým lidem obtížněji dýchá. Jedinci s nízkým tlakem můžou trpět ospalostí a únavou. I teplota je velmi důležitá, pro chladné měsíce roku jsou typické splíny a deprese a také kožní nemoci, pro jaro a léto zase neurózy. Mnozí lidé špatně snášejí i silný vítr, který doléhá na nervovou soustavu, proto si řada z nich stěžuje na bolesti svalů a kloubů.

Daň za naše odtržení od přírody

Řada psychologů považuje meteosenzitivitu za daň moderní době – době, kdy jsme dávno odvykli žít v souladu s přírodou a přestali jsme být její součástí. Není náhoda, že mezi lidmi, kteří žijí na venkově, je několikanásobně méně osob s tímto problémem, než mezi obyvateli měst. Tohle vysvětlení má svou logiku. Život našich předků se odvíjel podle střídajících se ročních období. Když bylo teplo a hezky, lidé byli ponejvíce venku, a v zimě se hřáli u domácího krbu. To už dnes dávno neplatí: klimatizace, umělé osvětlení, tendence měnit noc na den a také úsilí o maximální výkon bez ohledu na to, jestli je vedro, nebo mráz – to všechno jsou věci, které jdou proti naší přirozenosti, což se následně odráží i na zdraví.

Příznaky zhoršují hormony a „depky“

Na změny počasí reagují citlivě zejména ženy, drtivá většina ve věkové kategorii mezi pětačtyřiceti až padesáti lety, výjimkou však nejsou ani mladé dívky. Z toho plyne fakt, že meteosenzibilita má určitou souvislost s hladinou ženských pohlavních hormonů, která se v různých obdobích mění (měsíční perioda, těhotenství, menopauza), kdežto u mužů nejsou hormonální změny zdaleka tak dramatické. Větší riziko příznaků meteosenzitivity mají také lidé se sklony k úzkostem, depresím a dalším duševním nemocem. Dobrá nálada a optimismus totiž fungují jako pomyslný štít nejen vůči virům a bakteriím, ale i nepříznivým povětrnostním vlivům.

Sečteno a podtrženo: člověk, který zdravě jí, sportuje, neholduje alkoholu, nekouří, pravidelně odpočívá a bere život s nadhledem, je vůči záludnostem počasí mnohem odolnější.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com