Melanom kůže a jak se před ním chránit

Melanom kůže a jak se před ním chránit

2 min. čteníZdena LackováPublikováno:
Opálená pokožka je mylně vnímána jako symbol zdravého vzhledu. Díky slunečním paprskům se sice v našem těle tvoří vitamin D, přílišná expozice slunečnímu záření s sebou ovšem nese i rizika. „Používání krému s SPF automaticky neznamená, že je vaše pokožka dostatečně chráněna,“ zdůrazňuje farmaceutka Ivana Lánová z lékáren Benu. Vždycky existuje riziko poškození kůže zářením a od něj už může být jen krůček ke vzniku melanomu.

15 minut slunění stačí

Sluneční paprsky přispívají k psychické pohodě a pomáhají s tvorbou vitaminu D. K tomu, aby měly pozitivní vliv na naše zdraví, stačí, abychom denně na slunci trávili pouhých 15 minut. „Lidé se mylně domnívají, že tím, že stráví na slunci několik hodin, se jeho účinky znásobí. Opak je ale pravdou. Čím více času na slunci strávíme bez adekvátní ochrany, tím více si pohráváme i s jeho negativními vlivy, které bohužel ty pozitivní převyšují,“ vysvětluje lékárnice.

 

Spálení si kůže pamatuje

Jedním z nejčastějších negativních vlivů slunce, který poznáme na první pohled, je spálená pokožka nebo fotodermatitida, která se týká až 10 % dospělé populace. To, že pokožka po nějaké době od spálení zhnědne a nepříjemný pocit pnutí odezní, neznamená, že si poškození nepamatuje. Kůže spálená sluncem se projevuje nejen na povrchu, ale i pod ním. Tam totiž vznikají zánětlivé procesy a nevratné poškození buněk, které pak v dlouhodobém horizontu může vyústit až v rakovinu kůže, včetně její nejzhoubnější formy – melanomu.

Každý rok dvakrát tolik

Každých 10 let se v České republice počet nových případů melanomu zdvojnásobuje, ale naštěstí nerostou stejnou rychlostí čísla zemřelých. Jedná se přitom o nádor, kterému lze předcházet. Je důležité nechat si každý rok, obzvláště před létem, preventivně zkontrolovat znaménka, abychom si byli jistí, že se nevyvíjí v něco zhoubného a není potřeba je odstranit. Covid v minulých dvou letech bohužel způsobil, že preventivních vyšetření kůže významně ubylo. „Podle údajů Dermatovenerologické kliniky pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady se na preventivní vyšetření mateřských znamének v době pandemie Covid-19 dostavilo o 22 % méně osob než v minulých letech,“ říká profesor Petr Arenberger, přednosta kliniky a předseda České dermatovenerologické společnosti.

 

Do stanu nebo do ordinace

Tradičně je 30. květen vyhlášen Evropským dnem melanomu a tou dobou probíhají různé preventivní akce. Pandemie už polevila, a tak se rychle vraťme k péči o svou kůži. V letošním roce se opět budou otevírat vyšetřovací stany na náměstích hlavních českých měst, kde si budete moci nechat vyšetřit riziková znaménka a další projevy na kůži. Anebo se vypravte na kontrolu ke svému dermatologovi.

 

Kdo by měl na prevenci dbát obzvlášť?

1. osoby s nízkým fototypem (rusovlasí, blonďáci se světlou pletí)

2. osoby s větším množstvím mateřských/pigmentových znamének

3. osoby s kožní rakovinou v rodině

4. lidé se znaménkem, které je nové nebo se mění

5. lidé s vřídkem na kůži, který se do tří měsíců nezhojil

 

Autor: Zdena Lacková

Zdroj: www.mojezdravi.cz

Foto: Shutterstock.com

 

 

Témata článku:

zdravíprevencenemocslunceléto