Co vše si můžete splést s koronavirem?

Chřipka – příznaky

Klasická chřipka (také jsou na vině viry) se nejčastěji projevuje horečkou, únavou, bolestí celého těla. Standardní léčbou je klid na lůžku a dostatek tekutin. Bohužel na ni neexistuje lék a standardní medicína pouze tlumí prostřednictvím léků příznaky, aby tělo dále neoslabovaly. Člověk si zkrátka poleží i dva týdny doma v posteli. Některý průběh chřipky může být i dost dramatický a pro oslabené jedince (chronický zánět v těle, jiné onemocnění) také život ohrožující. Více o chřipce nebo angíně a jejich příznacích (i tyto dvě nemoci si mnoho lidí zaměňuje) se můžete dočíst v našem předchozím článku.

O tom, že se nejedná o standardní chřipkový kmen, ale Covid-19, svědčí několik odlišností. Mezi nejčastější příznaky se řadí: horečka, kašel a dušnost, ale také nechutenství, ztráta chuti, bolesti hlavy. Mnohokrát je Covid-19 bez příznaků! Nicméně, zejména zmiňovaná dušnost je nejtypičtějším projevem, stejně tak jako urputná bolest hlavy. Jaká další onemocnění si s koronavirem můžete splést?

Alergie

Duben je považován za nejkritičtější měsíc pro všechny, kteří trpí pylovou alergií. Bohužel příznaky tohoto nepříjemného onemocnění jsou velmi podobné s těmi koronavirovými. Alergie je přehnaná reakce organismu a imunitního systému na konkrétní podněty označované jako alergeny. Tato nemoc může člověka potkat v jakémkoliv věku a stejně tak může i zmizet. Nejtypičtějším příznakem je senná nebo také alergická rýma, kdy dochází k zánětu nosní sliznice. Alergika také může trápit svědění a zarudnutí očí, špatné dýchání, kýchání, vodová rýma nebo svědění v krku či nose. V případě, že je alergie opravdu velká, mnohdy se mohou přidat u zvýšené teploty. Na rozdíl od koronaviru alergie nezpůsobuje zimnice, bolesti svalů a kloubů a horečky.

Zápal plic

Zápal plic neboli pneumonie je vážné infekční onemocnění, kterému předchází často fyzické vyčerpání, stres a chřipkové onemocnění (případně záněty průdušek). Typický zápal plic lze poznat podle vysoké horečky, vlhkého kašle, vykašlávání hnisavého sekretu a bolesti na hrudníku nebo pod lopatkami. Na toto onemocnění lékař zpravidla nasazuje širokospektrální antibiotika. Lehký průběh nemoci trvá až tři týdny, avšak budování nové obranyschopnosti může tělu trvat až dva měsíce. 

Bronchitida

Bronchitida je jinými slovy zánět průdušek a má dvě formy: akutní a chronickou. Nejčastěji se projevuje v průběhu nachlazení, a to suchým, mnohdy bolestivým kašlem a horečkou. Inkubační doba akutní bronchitidy trvá zhruba 3 dny. Chronický zánět průdušek vzniká drážděním dýchacích cest. Vinou může být kouření, prach nebo znečištěné prostředí.

Infekční mononukleóza

Jedná se o virové onemocnění způsobené virem Epstein-Barrové (EB virus) a často se o této nemoci hovoří jako o nemoci náctiletých, neboť nejčastější přenos probíhá líbáním či pohlavním stykem. Nemoc se projevuje únavou, zimnicí nebo bolestí hlavy a projevy angíny. Pacient také trpí na vysoké teploty, případně dlouhotrvající zvýšené teploty. Mononukleóza postihuje oblast lymfatických uzlin a jater. Inkubační doba onemocnění je od 30–60 dní. Součástí léčby je i přísná dieta trvající i rok a pravidelné testování (krevní obraz a jaterní testy). Na rozdíl od koronavirového Covid-19 zde nefiguruje kašel ani dušnost.

Meningokoková meningitida

Meningokoková meningitida se přenáší z osoby na osobu kapénkovou infekcí, což je obzvlášť rizikové vzhledem k tomu, že někteří lidé mohou bakterii pouze šířit, aniž by se u nich infekce projevila. Pokud nemoc propukne, při prvních 4 až 8 hodinách připomíná chřipku – nemocný má horečku, pociťuje bolest hlavy, krku, nemá chuť k jídlu. Během 12–15 hodin se dostavuje ztuhlost šíje, světloplachost a v poslední fázi od 15 do 24 hodin od propuknutí nastává zmatenost, křeče, bezvědomí a případně až úmrtí v důsledku septického šoku. Čím včasnější je lékařská pomoc a nasazení antibiotik, tím větší šance pacient má.

Bohužel právě pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno anebo považováno za nynější virovou star – Covid-19. Nejohroženějšími skupinami jsou malé děti, teenageři a mladí dospělí mezi 13 a 25 lety. Tato nemoc je velmi nebezpečná a rozhodují doslova minuty. Jakmile se objeví „flíčky po těle“ nebo výrazná ztuhlost šíje, okamžitě vyhledejte lékaře. Nejúčinnější ochranou proti nákaze je očkování.

Klíšťová encefalitida

Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění, které postihuje nervovou soustavu. Po přisátí infikovaného klíštěte se objevují první příznaky za 7–14 dní. Nepodceňujte je. Klíšťata se probouzejí již při teplotách okolo 5 °C a vyskytují se i v městských parcích nebo v zahradách! Potíže zpočátku připomínají chřipku a nakažené osoby pociťují slabost, bolest svalů a mají zvýšenou teplotu. Po ústupu obtíží a několika dnech „klidové fáze“ nastává druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení. Komplikace v podobě obrny horních končetin, postižení nervů či poruch sluchu ztěžují rekonvalescenci a pacientům velmi znepříjemňují každodenní život. Přibližně u 30–60 % případů může mít onemocnění dlouhodobé nebo i trvalé následky. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy nebo dokonce částečnou obrnou. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center a ke smrti.

U klíšťové encefalitidy antibiotika žádný efekt nemají, terapie se zaměřuje výhradně na tlumení projevů nemoci – pacienti dostávají léky na srážení horečky, proti bolesti a zvracení a také na zmírnění otoku mozku. U nekomplikovaného průběhu je nutné počítat s dvoutýdenní hospitalizací. Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů. Těžší průběh vyžaduje delší hospitalizaci a může též znamenat dlouhodobější pobyt v rehabilitačních zařízeních. Na rozdíl od borreliózy existuje u klíšťové encefalitidy očkování, které je spolehlivou prevencí.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com