ADHD se dnes stále častěji dává do souvislosti s potravinami s vysokým glykemickým indexem, které způsobují kolísání hladiny krevního cukru. Na tyto výkyvy reaguje tělo tím, že do krve napumpuje mega dávky stresových hormonů a výsledkem je neklid, neposednost nebo podrážděnost (v tom lepším případě).
V jídelníčku hyperaktivních dětí by proto měly být zastoupeny převážně potraviny s nižším glykemickým indexem: kvalitní bílkoviny (hovězí, jehněčí, kuřecí či krůtí maso), celozrnné pečivo, kysané mléčné výrobky, zelenina a ovoce (hlavně hrušky a banány). Velmi vhodné jsou i různé druhy olejnatých semínek, z nápojů pak rýžové mléko, čistá neperlivá voda, zelený čaj, hruškový džus, nebo i další (nepřislazované) domácí džusy. Z tohoto výčtu pak logicky vyplývají položky, kterým je naopak třeba se vyhnout: bílé pečivo, zákusky, cukrovinky, sladké limonády, fastfoodové „dobroty“ apod. Takže ráno své ratolesti místo hrnku přeslazeného kakaa a nadýchané koblihy podstrčte misku ovesné kaše s banánem a hrnek zeleného čaje nebo domácího džusu. Za klidnější dopoledne to rozhodně stojí.
Příznaky hyperaktivity mohou zhoršovat i různá syntetická aditiva, jako jsou barviva, aromata, konzervanty nebo umělá ochucovadla. Ty jsou obsaženy z velké části v různých sladkostech, které ovšem většina dětí nebetyčně miluje. Především ty, které mají problém s hyperaktivitou – sladká chuť je totiž pokaždé na chvilku zklidní. Zato ty následky! Tady nezbývá, než zatnout zuby a snažit se být důsledným, přestože se dítko před regálem s cukrátky kroutí jako paragraf, předstírá zuřivý bojový tanec, nebo se dokonce válí po zemi a srší vztekem do všech stran. A před kterými „éčky“ je třeba mít se nejvíc na pozoru?
E320 – butylhydroxyanisol
E321 – butylhydroxytoluen
E319 – terciální butylhydrochinon
E127 – erythrosin
E124 – košenilová červeň A
E110 – potravinářská žluť 3
E133 – potravinářská modř 2
E143 – fast green FCF
E122 – azorubin
Pozitivní vliv na projevy ADHD byl prokázán u omega 3-mastných kyselin, které v přirozené podobě obsahují hlavně mořské ryby (losos, tuňák, treska, makrela, sardinky, halibut, sleď, mořský pstruh). Omega-3 mastné kyseliny se někdy také označují jako esenciální. To znamená, že naše tělo si je nedokáže samo vyrobit, tudíž je musíme přijímat v potravě už „hotové“. Kromě tučných mořských ryb jsou výborným a dobře využitelným zdrojem i potravinové doplňky s těmito kyselinami – kapsle s kvalitním rybím tukem, který obsahuje dvě nejdůležitější omega-3 mastné kyseliny: EPA (kyselina eikosapentaenové) a DHA (kyselina dokosahexaenové). Pokud váháte, jaké pořídit, pak se zaměřte na vysoký obsah těchto látek a velikost kapsle (menší kapsle se dětem polyká výrazně lépe).
Ne náhodou (jak ostatně dokládají i výzkumy) trpí právě lidé s ADHD nedostatkem omega-3 mastných kyselin. Jejich pravidelná konzumace blahodárně působí v mnoha směrech: přispívá ke zlepšení pozornosti a paměti, podporuje schopnost soustředění a napomáhá ke zmírnění úzkosti a depresivních nálad. Pozitivní efekt byl zaznamenán také u schopnosti čtení slov a jejich hláskování a podle svědectví rodičů se snížil také výskyt vzdorovitého chování u dětí s ADHD. Omega 3 navíc pomáhají i v řadě dalších oblastech. Státní zdravotní ústav je například společně s vitaminem D řadí jako vhodnou prevenci proti virovým onemocněním (včetně koronaviru).
Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com