Proč se to děje?
Samostatnou kapitolou léta je totiž kompletní změna stravovacích návyků. Nové prostředí, jiný čas, kdy jíme i změna toho, co jíme, může náš organismus oslabit a tak umožnit nežádoucím mikroorganismům, virům či bakteriím zaútočit a nás na několik dní přikovat do místnosti s toaletou. Je třeba si uvědomit, že našim střevům (resp. mikroflóře v nich = mikrobiomu) nějaký čas trvá adaptovat se na změnu jídelníčku. Musí vynaložit nemalé úsilí k tomu, aby osídlila střeva potřebnými bakteriemi.
Cizí země i rychlé občerstvení
Nedostatečná variabilita našich střevních mikroorganismů je tedy jedním z rizikových faktorů. Pokud se chystáte někam do exotiky, je vhodné svá střeva podpořit (například vhodnými probiotiky), abyste rozšířili jejich možnosti. Podobná situace také nastává, když plánujete výlety, při kterých se budete stravovat „po cestě.“ Realitou českých zemí totiž je, že ve většině stravovacích zařízeních dostanete to samé - svíčková, guláš, řízek s hranolkama, vegetariánský smažák či květák a dětské špagety s červenou omáčkou. Rychlé občerstvení s zpravidla pyšní buřtem, klobásou a langošem. Tento nápor náš žaludek a poté i střeva ne vždy zvládnou a dochází k oslabování a narušení střevní mikroflóry. Navíc letní měsíce jsou velmi frekventované, takže ne vždy je jídlo zcela udělané a párek vám podá stejná ruka, jaká před chvilkou inkasovala peníze.
Pozor na koupališti i na výletech
Osvěžit se u studánky zní jako dobrý nápad. Bohužel ne vždy je voda opravdu v dobré kondici. Pohledem to skutečně nepoznáte. Výsledkem pak mohou být nepříjemné zažívací potíže. Podobně je tomu i s vodou na koupalištích či festivalech, která teče z místních vodovodních zdrojů. Vzhledem k hygienickým podmínkám, které na těchto místech nejsou zrovna nejlepší je strategicky výhodné se rizikům vyhnout zakoupením balené vody (a doufat, že byla skladována v dobrých podmínkách). V každém případě dbejte na vyšší osobní hygienu, zejména rukou.
Potraviny, které nás v létě ohrožují
- Majonéza, symbol bramborového salátu či obloženého chlebíčku se v létě stává velkým rizikem. Ani rychlá bageta na pumpě není zárukou bezpečnosti, neboť nevíte, jak se před tím, než do obchodu dorazila, skladovala. Přemnožení bakterií je velmi rychlé.
- Syrové maso - bakterie jsou velmi aktivní, a to už při nízkých teplotách! Dejte si pozor při rozmrazování masa (nejbezpečnějším způsobem je ponořit maso v nepropustném obalu do studené a během 2-3 hodiny je připravené). Ihned je potom zpracujte. Zejména při vyšších venkovních teplotách se vyhněte rozmrazování „na vzduchu.“ Dojde nejen k rychlé ztrátě šťávy (a tvrdnutí masa), ale také k vyšší aktivitě bakterií na povrchu.
- Nedostatečná tepelná úprava masa - léto je období grilování. Dbejte na správné propečení masa - raději pomaleji a pak nechte dojít v alobalu. Mezi riziková masa patří zejména drůbeží, které vyžaduje skutečně pečlivou tepelnou úpravu. Maso si navíc připravte stranou ostatního jídla (jinak je můžete omylem kontaminovat).
- Unavená svačina - jdete na výlet a tak si namažete chleba se šunkou? Vězte, že pokud s sebou nenesete také ledničku, pak při 30 stupních se tato pochoutka do hodiny stává časovanou bombou. Vybírejte spíše potraviny, které teploty přežijí bez úhony.
- Zmrzlina - jedním z faktorů kvalitní zmrzlinárny je čistota nádobky, ve které se myje náčiní na nabírání. Chuť si nechejte zajít i v případě, že jsou ve zmrzlině krystalky ledu. Nejbezpečnější se jeví balené nanuky, ale i tam si dejte pozor, zda nejsou pomačkané (pak pravděpodobně došlo ke jejich přechodnému roztátí a tím i možnému přemnožení bakterií).
- Vajíčka - klasikou letních dní je nebezpečí salmonely, které se skrývá právě ve vejcích. Během horkých dní si tedy pro jistotu nechejte zajít chuť na roztékající žloutky či těstoviny se syrovým vejcem a raději si ho dejte na tvrdo (bakterie se ničí při 100 ˚C).