Velikonoční týden začíná

Co jsou to ty pašije aneb Podle čeho má Svatý týden své jméno?

Tzv. pašije jsou příběhy, které vypráví o posledních dnech a utrpení Krista. Možná už jste slyšeli o  pašijových hrách, které formou divadla připomínají Ježíšův osud. Svatý týden o Velikonocích je jakýmsi vyvrcholením církevního roku a každý den má svůj význam. V tomto období se pašije předčítají či zpívají v kostelech. I vy pravděpodobně znáte jejich příběh, aniž byste o tom věděli – patří mezi ně soud, ukřižování či pochování Ježíše Krista.

Začíná Květná neděle

Správně bychom se měli vrátit ještě pár dní zpět – významný den, který odstartoval předvelikonoční období, byla Popeleční středa – konec hýření a začátek půstu a skromnosti. Dnes, na Květnou neděli, si připomínáme příjezd Krista do Jeruzaléma a začátek jeho útrap. Lidé ho vítali palmovými listy a ratolestmi, v našich končinách je připomínají kočičky – větvičky jívy. Ty se také tradičně nechávají posvětit. Květná neděle má rovněž své světské velikonoční zvyky. Neměli bychom nic péct, protože bychom zapekli květy a byla by špatná úroda. A měli bychom si obléct něco nového – aby nás beránek nepokakal.

Modré pondělí nám toho moc neříká

Podle Bible se toho totiž příliš zásadního nestalo. Modré pondělí má svůj název nejspíš podle modrého sukna, které se věší v kostelech. Za zvyk v tento den platí snad jen to, že bychom neměli pracovat. Bohužel, ženy moc ušetřeny nezůstanou – ty by naopak měli začít s pořádným jarním úklidem, aby bylo na Velikonoce vše připraveno včas.

Úklid pokračuje i v Šedivé úterý

Těžký úděl ty ženy mají! Podobně jako na Modré pondělí se s Šedivým úterým příliš křesťanských tradic nepojí, zato doma hospodyňky oddych mít nebudou. Měly by vymést pavučiny a vysmýčit všechny kouty. Tím povinnosti nekončí – ještě umýt okna, zbavit se všeho prachu, a pokud byste snad chtěli být důslední, doporučuje se dokonce vybílit! Právě od barvy prachu a špíny dostalo úterý o Svatém týdnu své přízvisko…

Škaredá či Sazometná středa není Popeleční středa

Pozor na podobné názvy – Popeleční středa je více než měsíc za námi. O té Škaredé už nejspíš víte to, že Jidáš zradil Ježíše a škaredil se na něj. Toho bychom se rozhodně měli vyvarovat, aby nám to nezůstalo po celý rok. Velkou tradicí je pečení jidášků – pečiva z kynutého těsta. Má podobu provazů stočených do různých tvarů, které symbolizují provaz, na kterém se později Jidáš oběsil.

Zelený čtvrtek vás vyžene do přírody

Budete totiž potřebovat spoustu mladých zelených výhonků kopřiv a dalších bylinek. Na Zelený čtvrtek bychom totiž měli jíst něco zeleného! Snadnější variantou je špenát, ale čerstvé jarní bylinky jsou přece jen o něco chutnější. Sám o sobě však Zelený čtvrtek není příliš veselým dnem. Odehrála se poslední večeře a Ježíšovo zajetí. V kostelech se světí oleje, biskupové obnovují své sliby. Je to také den, kdy naposledy zní zvony, než odletí do Říma.

Velký pátek připomíná ukřižování Ježíše Krista

Pilát Pontský ho odsoudil, nasadil mu trnovou korunu a přiměl odnést vlastní kříž na horu Golgota. Na konci své cesty byl Ježíš ukřižován. To dnes symbolizují tzv. křížové cesty, které jsou v podobě kapliček či pomníků rozesety nejen po celých Čechách. Právě na Velký pátek se v kostelech čtou pašije, věřící drží půst, a to i duševní – tiše rozjímají a zříkají se světských radostí. Co se zvyků týče, určitě bychom neměli pracovat na zahradě a hýbat se zemí. Neměli bychom půjčovat ani věci, ani peníze. A už vůbec se nemá prát. Věří se, že bychom prádlo vyprali v Kristově krvi. Pozorně se ale dívejte kolem sebe – na Velký pátek prý můžete najít poklad! Jakou bude mít podobu, je už na vás.

Bílá sobota a den Zmrtvýchvstání

Je časem klidu a smutku. Nekonají se mše ani bohoslužby, pouze opět uslyšíme znít zvony, které na Zelený čtvrtek odletěly do Říma. V domácnostech šlo však o slavnostní čas. Přestože bychom ještě měli držet půst, připravujeme se už na vyvrcholení Velikonoc. Pečou se beránky a mazance, muži pletou pomlázky. Doma by mělo být naklizeno a čisto. Ježíšovo zmrtvýchvstání proběhlo v noci ze soboty na neděli, a odtud pochází i pojmenování Velká noc.

Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční

Jak vlastně lidé vědí, kdy budou Velikonoce? Řídí se přírodou – Boží hod velikonoční vždy připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Po čase rozjímání a skromnosti přichází veselí a hodování. Věřící navštěvují mše, kde si připomínají vzkříšení Krista a výhru života nad smrtí. Konečně si hospodyňky odpočinou od uklízení – o Velikonoční neděli se nemají dělat žádné domácí práce. Dopřejte si výbornou nádivku (nebo chcete-li hlavičku, řežábek atd.), skopovou pečeni a domácí mazanec. Radujte se!

Velikonoční pondělí je pravým svátkem jara

Patří malovaným kraslicím, pomlázce a koledě. Máme štěstí, že se v naší zemi tyto velikonoční zvyky stále drží – ve světě jsme totiž raritou. Pokud máte ve zvyku uvázat koledníkům na pomlázku mašli, dobře svůj čin promyslete! Každá barva totiž říká, jaké city k danému muži chováte. A k čemu vlastně sloužily a slouží řehtačky? Jednak nahrazovaly zvony, které na čas odletěly do Říma, a také se za jejich zvuku vyháněl ze vsi chlapec převlečený za Jidáše.

Velikonoce v době pandemie

Pokuste se nepřemýšlet nad tím, že už podruhé nemůžete na koledu, nebo na mši. Vždyť oslava Velikonoc a jara může být čistě duchovní záležitostí. Ve dnech klidu nechte odletět negativní myšlenky, a spíš než na to, co nemůžete, se zaměřte na pozitivní věci. S jarem přichází nový život a příroda se probouzí. Tento koloběh nemůže zastavit nic na světě. Radujte se, že jste součástí něčeho tak nezlomného a neodhánějte od sebe to dobré. Oslavy jara je starší než samotné křesťanství a stále tu jsou a budou. Není to snad symbol nikdy nekončící jistoty, který všichni v téhle vratké době tak potřebujeme?

Redakce Dobré kondice vám přeje krásné Velikonoce!

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com