Užijme si Vánoce v pohodě a bez hádek

Především se zbavme nereálných očekávání. Ideální představa o tom, že Vánoce prožijeme jako na růžovém obláčku – v povznesené sváteční náladě a vzájemné svornosti, kde není místo pro partnerovo neustálé bručení, dětské vrtochy ani kousavé poznámky tchyně, je jako mýdlová bublina, která snadno praskne, a nám zůstanou jen oči pro pláč. A v duši hořký pocit, jak strašně je ten život nefér. Vždyť se přece ze všech sil snažíme připravit druhým krásné svátky, a oni se nám za to takhle odvděčí... Takže se rychle vraťme nohama zpátky na zem a uvědomme si, že ani mocné kouzlo Vánoc nepřiměje chronické mrzouty k rozzářeným úsměvům, jízlivé příbuzné k taktu a velkorysosti a rozjívené potomky k tomu, aby po celý večer sekali latinu.

Buďme tolerantní – k sobě i druhým

Stejně shovívaví bychom měli být i sami k sobě. K vánočním svátků – ať se nám to líbí, nebo ne – patří také stres a shon, zvlášť pokud máme početnější rodinu. Většina lidí si stěžuje, že v této době nic nestíhá, a přesto všichni nakonec zasednou ke štědrovečerní večeři. Takže všechny ty hádky a zmatky jsou v podstatě zbytečné, jenom se kvůli nim ještě víc stresujeme. A že Štědrý večer neproběhne podle perfektního scénáře, který v hlavě nosíme už několik týdnů a který vybrušujeme až k samé dokonalosti? Co na tom záleží? Vánoce nejsou o tom, abychom se mohli pyšnit bytem nablýskaným od podlahy ke stropu a dvaceti druhy cukroví, ale o tom, abychom se sešli s těmi, které máme rádi, a společně si užili několik příjemných a pohodových chvil. Buďme tedy tolerantní – k sobě i druhým, a snažme se aspoň v tento sváteční den nelpět na malichernostech.

Kritické poznámky berme s rezervou

Pokud se na obzoru přece jen objeví nějaká ta slovní přestřelka, pokusme se zůstat nad věcí. Vánoce představují pro mnohé z nás určitý zlom – období, kdy má člověk potřebu vyslovit to, k čemu dosud nenašel odvahu, bilancovat nebo učinit nějaké zásadní rozhodnutí. V této emočně vypjaté atmosféře pak snadno může dojít k hádkám a vzájemnému osočování. Pokud se tak stane, neberme si to osobně. Mějme na paměti, že Vánoce mohou dělat s lidskou psychikou psí kusy. Snažme se zachovat si nadhled a rozhodně neoplácejme druhým stejnou mincí.

Omezme návštěvy na nutné minimum

Také máte ve zvyku navštěvovat o svátcích všechny příbuzné a přátele? Nebo jste naopak v roli hostitelů, takže se u vás až do Štěpána dveře netrhnou? Potom se nedivte, že máte nervy na pochodu a vytočí vás každá prkotina. O Vánocích bychom měli především odpočívat, a ne absolvovat společenský maraton. Domluvme se proto předem, koho navštívíme, a vyčleňme si také čas sami pro sebe – pro chvíle sladkého nicnedělání a relaxace u pohádek a romantických filmů. Nebo zkusme vymyslet něco zajímavého, co podnikneme s rodinou. Něco, na co jsme během roku neměli čas. Prostě si svátky užijme. A užijme si je po svém!

A že se rodina občas poškorpí? Ano, je to možné. Zároveň si však uvědomte, že to je důkaz, že ji máte!  Lehká nervozita z rodinných sešlostí se povoluje i v dospělém věku. Pro své rodiče totiž zůstaneme dětmi po celý život, stejně jako ty naše pro nás a sourozenecké pošťuchování se s věkem také příliš nevytrácí.