Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Štěstí je... mít rodinu

Publikováno: 22.8.2021
Štěstí je... mít rodinu

Markéta Veselá

Redaktorka

Více o autorovi

Někdy nás vytáčí děti, jindy partner a vztahy s tchyní také nebývají vždy ideální. Občas bychom nejraději někam utekli, aby nás nikdo z rodiny neotravoval. Jenže na druhou stranu, bez všech blízkých by to byla hrozná nuda.

Co je to rodina?

Jistě vám přijde na mysl známé heslo: rodina je základ státu. Něco pravdy na tom ale přece jen je. Je to totiž nejdůležitější společenské uskupení. Rodina je sociální termín, který si můžeme definovat jako seskupení lidí, které k sobě vážou příbuzenské vztahy – pokrevní či jiné svazky (manželství). Také by rodina měla mít reprodukční charakter, tedy přivádět na svět potomky. V tom ideálním světě by se o sebe rodina měla starat a pečovat o každého člena. Ať už toho nejmladšího či toho nejstaršího. Měla by všem poskytovat zázemí, bezpečí, lásku a podporu. Lze říci, že rodina je naším útočištěm, místem, kam se vždy můžeme vrátit. Ve skutečnosti to však nebývá úplně tak růžové. Bohužel nežijeme v ideálním světě...

Vztahy se rozvolňují

Dříve byl koncept rodiny zcela jasný – muž, žena a děti. Tento typický model jste dříve mohli vidět téměř v každé reklamě (ideálně byl přítomen ještě pes). Dnes už ale toto pojetí nemusí být tak svázané, i když sociologové by se jistě přeli. Jako rodinu tak mnozí chápou i svazky, kde figurují dvě ženy či dva muži, kteří pečují o děti. Říká se, že krev není voda, ale u pěstounských rodin je to vedlejší. Jinde mohou místo rodičů zastávat prarodiče. Nebo jsou i rodiny menší, tedy jen táta či máma a děti.

Poskytuje základ pro život

Právě v rodině se učíme, jak svět okolo nás funguje. A to od prvních krůčků. Děti se učí nápodobou. Pokud jsou tedy v rodině kvalitní vztahy, kde jsou si matka s otcem opravdovou oporou a chovají se k sobě láskyplně, mají děti kde brát své vzorce chování. To má pak vliv na celý další život. Na naše sebevědomí, ale i schopnost začlenit se do dalších rodin, takzvaných sekundárních. Tedy například mezi příbuzné našeho partnera atp.

K dokonalosti máte daleko?

Pokud máte pocit, že má vaše rodina co dohánět, nevěšte hlavu. Můžete to zkusit zlepšit. A jak na to? U fungujících rodin hraje roli především jedna věc, a tou je komunikace:

  • v tomto případě platí, že lepší je naslouchat, než se vrhat do sáhodlouhého monologu na téma já, já a zase já
  • při rozhovoru se svými blízkými jim opravdu naslouchejte (nekoukejte přitom na televizi, nebo do telefonu)
  • myslete na to, že každý má právo na svůj názor (nepřesvědčujte všechny zarytě jen o své pravdě)
  • nenabízejte nevyžádané rady
  • nebojte se říct i to negativní, jen přemýšlejte o formě sdělení (vyhněte se výčitkám, mluvte spíše za sebe místo „vy“ či „ty“)

Tip na závěr: Neberte svou rodinu jako samozřejmost. Dejte všem najevo, že je máte rádi. A to nejlépe tak, že se o ně budete zajímat. Pamatujte na to, že ne každý má takové štěstí...

Přečtěte si i další články na téma Štěstí je…

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)