Puberta, těžké období nejen pro děti

Denisa SalvováAktualizováno: 1. 7. 2026

Puberta je po všech stránkách náročné období, a to nejen pro naše dospívající potomky, ale i pro samotné rodiče. Rozdílné názory, častější hádky, odmlouvání, výkyvy nálad a boj proti autoritám jsou jen některé z průvodních jevů puberty, které dosud poklidný rodinný život umí pěkně narušit. Pokud patříte mezi ty, kteří mají doma puberťáka, přinášíme malý manuál na přežití tohoto období u svého potomka.

Puberta, období velkých změn

Puberta je hormonálně podmíněný proces, kdy v organismu dochází k mnoha tělesným a psychickým změnám. I když nástup puberty bývá individuální, obecně lze počítat s jejím počátkem kolem 11. roku věku. Rodiče jsou často překvapeni, když se jako mávnutím kouzelného proutku z roztomilých a poslušných dětí stanou puberťáci, se kterými je tak těžké pořízení. Emoce lítají nahoru a dolů jako na houpačce a vy se ptáte, čím to je?

Jak poznat puberťáka?

Chování puberťáka je jednoduše nevyzpytatelné. Pro mnoho dětí je období puberty provázeno prudkými výkyvy nálad a emoční labilitou. Děti se názorově vymezují proti autoritám, včetně rodičů a pedagogů. V tomto období je jedno, na jaké straně budete stát, protože váš potomek bude vždy v opozici. Typické je i černobílé vidění a neústupnost v názorech, díky kterým žádná diskuse s puberťákem není konstruktivní. Mají prostě svou pravdu, ze které neustoupí.

Jak pubertu přežít?

Zákazy a příkazy nefungují a respekt, autoritu a úctu nezískáte. Situace bude ještě víc vyhrocená, protože dítě jen utvrdíte v tom, že jste opravdu „mimo“.
Mějte o dítě zájem. Zájem a pozornost rodičů je to, co dětem opravdu chybí. Zajímejte se proto o dění ve škole, o jeho kamarády, radosti, ale také trápení a starosti. Jen láskyplný vztah založený na důvěře a opravdovém zájmu je základem komunikace v náročném období puberty.
S dítětem mluvte otevřeně. Dítě by mělo vědět, že na rodiče se může obrátit s čímkoliv. Dítě spoustě věcí nerozumí a nechápe je, a proto by žádné téma nemělo být tabu. Rodiče jsou ti, kteří by měli dát dítěti odpovědi na otázky, které ho zajímají. S dítětem je ale nutné mluvit pravdivě a otevřeně. Budete-li lhát, či realitu různě upravovat, dítě to pozná a příště vám už raději nic neřekne.
Respektujte soukromí dítěte.

Respektujte názory dítěte.
Stanovte pravidla, za které by dítě nemělo zacházet. Pokud pravidla poruší, má následovat sankce, se kterou dítě musí počítat. Naučíte ho tak zodpovědnosti za své činy.
Neberte si osobně výlevy vašeho emočně labilního dítěte. Dítě to tak nemyslí, jen s ním cloumají hormony. Snažte se proto přejít situace, kdy „nic nechápete a ničemu nerozumíte“. Samozřejmě ale neakceptujte vulgaritu a agresivitu dítěte. Jste rodiče a tohle si dítě nesmí dovolit a puberta ho neomlouvá.
Řešte jen to důležité a neztrácejte čas a energii drobnostmi, kdy vlastně o nic nejde. Neuklidilo si dítě pokoj dnes? Tak ho uklidí zítra. Vždyť přece zase tak o moc nejde.
Společně se věnujte nějaké činnosti, která bude dítě bavit.
Dítě nekontrolujte, ale buďte obezřetní na signály, které mohou naznačovat šikanu, užívání drog, alkoholu, nechtěné těhotenství a další události, které vašemu potomkovi mohou velmi výrazně zkomplikovat život.