Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Když je dětská fantazie skutečně divoká

Publikováno: 31.3.2019

Kateřina Ligasová

redaktorka

Více o autorovi

Vymyšlené příhody, nereálné situace a imaginární kamarádi. Jestli tohle všechno znáte, pak máte doma dítě s bohatou fantazií. Pokud se to týká her, většinou se jen usmíváme. Co se však stane, jakmile zkusí dítě lhát?

Podporujte fantazii svých dětí

Fantazie ratolestem pomáhá rozvíjet emoční inteligenci, reakce, soustředěnost i sebeovládání. U některých dětí je však větší než u jiných. U všech ale platí, že byste ji neměli omezovat, ale podporovat a případně popostrčit tím „správným“ směrem. Fantazie se začíná rozvíjet kolem roku a půl a největšího rozmachu dosahuje mezi 3. a 5. rokem. Podpoříte ji čtením knížek, hrou, výtvarnou činností či stavěním staveb z kostek či lega.

Má-li vaše dcera či syn v tomto věku imaginárního kamaráda, nemusíte hned panikařit. Dětská fantazie dokáže vymyslet nemyslitelné. Hrají si opravdu na cokoliv. Nejčastějším zdrojem jejich inspirace jsou překvapivě dospělí. Pak už se nechávají unášet vlastním příběhem. Zbystřit byste měli v momentě, kdy se děti začnou svých fantazií ve větší míře bát. Přicházejí strašidla. V tomto případě je na čase začít s tím něco dělat. Základem je situaci nezlehčovat, protože pro dítě je situace reálná. Pokud si nevíte rady, případně se potíže zhoršují (napříkald strach ze tmy, spaní v pokojíčku atd.), vyhledejte odbornou pomoc.

Fantazie versus lhaní

Hranice mezi fantazií a lhaním je velmi tenká. Je ale potřeba rozlišovat, kdy se jedná o nepravdu a kdy jde pouze o projev divočejší fantazie. Pokud dítě lže, aby se vyhnulo trestu a svádí vinu na jiné (např. svého sourozence) a nebo podvádí ve hře, je třeba zakročit. Pátrejte však vždy po příčině. Proč se to děje a co vaše dítě vede k tomu, aby lhalo? Někdy je důvodem získání nějaké výhody (sladkost, výhra ve hře...). Jindy něco provedlo a teď se bojí trestu. To je ostatně podle psychologů nejčastější důvod, který motivuje děti ke lhaní.

Snažte se být dítěti parťákem, aby se vám svěřilo. Je třeba přistoupit na jeho slovník a chápání světa (tam je totiž možné víc věcí než v tom našem dospělém). Nepoužívejte na něj argumenty, že vy jste dospělí a máte pravdu. A taky věci zbytečně nezveličujte. Pokud už dítě při lhaní nachytáte, proč usoudil, že tato cesta vede k vysněnému cíli. Zároveň jim jděte příkladem. Nelžete před nimi. Ani o hloupostech. Ideálně je nenechávejte ani „jako“ vyhrát. Mluvte pravdu, jen přizpůsobte řeč věku dítěte. Děti vás mají za vzor a pokud byste nebyli ani vy pravdomluvní, těžko to pak můžete požadovat po svém potomkovi.

Buďte pozorní

Jestli se vzorec vymýšlených příběhů opakuje nebo je spojený často se stejnou osobou, zkuste zjistit důvod. Dítě může mít například špatný vztah k paní učitelce nebo nemusí dobře vycházet s kamarády. Může se to projevit také při nově nastalé rodinné situací jako narození nového člena rodiny, přestěhování apod. Každopádně do 5 let (někteří odborníci uvádí dokonce do 7 let) je nějaké to přibarvení skutečnosti u dětí úplně normální a nemusíte mít strach, že by s tím vaším nebylo něco v pořádku.

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)