Dokonalé manželství? Pozor, aby nebylo naoko

Manželství jako zlatá klec

Všeobecně známé klišé je pěstěná žena s dobře vydělávajícím manželem. A nemusí jít nutně o starce. Žít život manželského doplňku však chce určitou charakterovou výbavu. Některé ženy se upnuly na domácnost, a takzvaně „nedělají kariéru“, jiné si naplno užívají života bez finančních obtíží. A pozor, přibývá i hodně vydržovaných mužů. Jejich partnerky totiž mohou vydělávat výrazně více peněz, proto se pro tento scénář rozhodnou. Pakliže jsou v těchto schématech partneři spokojení a nasyceni, pak je tato konstrukce v pořádku. Bohužel častěji je v těchto případech vedle luxusních fotek darů a dovolených vidět i frustrace jednoho z nich, anebo obou. Tu pak řeší nějakou návykovou látkou, alkoholem, nevěrou nebo různými výstřelky, jež ke štěstí rodiny nepřispívají. Fotky mají však pěkné.

Sňatek z rozumu

Dříve se manželství domlouvala. V lepším případě si pak na sebe partneři zvykli. Navíc bylo téměř nemožné vzít si někoho z rozdílné společenské vrstvy. Manželství byla forma jistoty zabezpečení, často i přežití. Kroutíme nad tím hlavou a jsme rádi, že je to nyní jinak. Opravdu? Paradoxně i v současné době se mnoho manželství uzavírá z rozumu, i když pravda, nebývají dopředu domluvena. Motivy takových sňatků mohou být různé: touha po dítěti, společenský status, klid od nátlaku rodičů, snaha pojistit si partnera, maskování své sexuální orientace. Pokud se partneři neberou po týdenní či měsíční známosti, ale nějaký čas spolu žijí, zpravidla tam rozum je přítomen víc než jiskra zamilovanosti. Jakmile je mise manželství (dítě, vztah, peníze) splněna, nezřídka se stává, že každý z partnerů tzv. jede po své koleji ve své sociální bublině. I tady mívají skvělé fotky.

Vyhořelé manželství

Existuje řada manželství, která nějakým způsobem přirozeně dospěla ke svému konci. Někdo to řeší rozvodem, jiný „jen“ rozdělením manželského lože. Ačkoli si manželé už nemají téměř co říct, setrvávají spolu v jedné domácnosti a manželství. Opět může být důvodů hodně. Nejčastěji je to strach ze samoty, neznámého, případně si neumí představit dělení společného života a majetku. Tato fáze nastává velmi často v okamžiku, když děti vylétnou z hnízda nebo se lidé ocitnou v důchodu či bez zaměstnání. Hodně často tyto páry žijí jako spolubydlící. Každý z manželů si ve svém bytě zabere jednu místnost (obvykle po dětech), kde vytvoří svůj svět. Avšak i vyhořelé partnerství lze „zachránit“, pokud k tomu manželé najdou energii a chuť. Jen se musí opravit základy a vybudovat něco nově.

Sázka na obyčejnost

Manželství nestojí na množství společných fotek či společně stráveném času. Nestojí dokonce ani na stavu bankovního konta. To jsou jen některé z faktorů, které mohou vztahu prospět nebo jej naopak pohřbít. Základní proměnnou vztahu, na kterém je založeno i manželství, je ochota partnerů být spolu. Nalézání způsobu, jak to dlouhodobě udržet, je celoživotní cesta a proces. Pravidla hry se mění a je na nás, zda chceme trošku kormidlovat nebo budeme narážet na kameny a nadávat na osud (či partnera). Kouzlo je v jednoduchosti a zdánlivé obyčejnosti. Pokud zvládnete denní situace, nenadálý problém vás nerozhodí. Také nezapomeňme, že problémy v manželství nejsou záležitostí jednoho, ale vždy dvou.

Jak nežít v manželství naoko?

Důležité je si vzájemně naslouchat (ne poslouchat příkazy či „vydírání“ druhého). Tomu však předchází proces, kdy musíme objevit své potřeby a naučit se je včas tlumočit. A komunikace nebývá naší silnou vlastností. Místo sdílení totiž hodnotíme a napadáme druhou stranou. A té nezbývá než se bránit. Místo komunikace následuje přestřelka. Co může pomoci, je přidat do života smích. Odlehčuje a my máme prostor se nadechnout. Také si odpovězte na otázku, co pro vás spokojený vztah vlastně znamená. Možná ke svému překvapení zjistíte, že v něm žijete. Jen je třeba vymalovat, vyprat záclony a udělat dvě tři šťastné fotografie.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com