Střídavá péče

I když má střídavá péče mnoho svých zastánců, určitě nejde o ideální řešení pro každý rozvedený pár. Vždycky je třeba mít na paměti konkrétní okolnosti a situaci, v jaké se rodiče a jejich děti nacházejí. A s ohledem na to pak zvolit i tu nejlepší variantu, jak vztahy v rodině nově uspořádat. Pokud chcete jít cestou střídavé péče, uvědomte si, že do svého světa musíte plně přijmout i novou rodinu vašeho ex-partnera.

Nejde o vás, ale o vaše dítě!

Zní to naprosto srozumitelně a jasně, ale ne vždy si to rodiče skutečně uvědomují. Střídavá péče není od toho, aby se dítě stalo pingpongovým míčkem, ale aby mělo možnost trávit určitý čas s každým z rodičů. Rozhodně nejde o vaše ego nebo dokonce vítězství nad bývalým partnerem! Přeloženo do praxe nejedná se o stav: „Když ho nemůžu mít já, nebudeš ho mít ani ty. Udělám ti to komplikované.“

V každém případě by o této formě od určitého věku mělo rozhodnout samo dítě! Jeho názor platí, i když mu je „jen“ pár let. Zároveň ho nesmíte postavit do situace, kdy musí volit mezi rodiči: „Ty mě nemáš rád, když chceš být s tatínkem/maminkou?“ Přeci jen má v nižším věku dítě větší fixaci na matku, takže jeho odloučení od ní pro něj může být velkým stresem. Spolu s věkem se potřeby však mění.

Zásadní je upravit a vzájemně sladit výchovu vašeho potomka tak, aby se cítil spokojeně a v bezpečí. Situace, kdy u maminky se smí toto a u tatínka tamto je pro dítě zátěží. Hranice by měly být nastaveny ve vzájemném souladu. Také nezapomeňte, že např. školou povinné dítě není vhodné ze sociální skupiny vytrhnout pokaždé, když jede za druhým z rodičů na druhou stranu republiky.

Respektujte svého ex-partnera

Bez vzájemného respektu partnerů střídavá péče nemůže nikdy fungovat tak, jak má. Může být náročné udržet svoje emoce na uzdě a nekritizovat svého ex před dítětem, zejm. neproběhl-li rozchod hladce a některý z partnerů má pocit křivdy. Jenže opět - tady nejde o vás, ale o dítě, které oba rodiče chápe jako své dvě klíčové osoby v životě. Samotný fakt, že nežijí spolu je pro něj matoucí a může zde vznikat pocit viny, že je to kvůli němu.

Ať se vám to líbí nebo ne, vaše dítě (děti) má biologickou matku i otce, kteří by pro něj měli i nadále zůstat milujícími rodiči navzdory tomu, že spolu již nežijí. Dítě by se tak nemělo ocitnout uprostřed bitvy, kde je pouze nástrojem k určitému typu pomsty mezi partnery, případně prostředek pro vydírání. Dítě také nenahrazuje partnera, je pořád dítětem se svými potřebami!

Mějte na dítě čas, ale dopřejte mu i ten jeho

Nesnažte se svého potomka „kupovat.“ Vztah se musí budovat a vy jste volili střídavou péči proto, že s ním chcete být a ne ho jen fyzicky mít u sebe, resp. ve svém bytě, kdy vy něco děláte na počítači a dítě si užívá mobilního telefonu. Buďte tedy připraveni na jeho příchod a zajistěte si vše potřebné (včetně času).

Pozor na nebezpečí, ve kterém sklouznete k divadelní hře: „Já tě mám raději než...,“ která je však podbarvena vaším steskem po dítěti v jeho nepřítomnosti. Neduste dítě láskou, tedy vaší touhou být v jeho blízkosti za každou cenu. Nechte ho dýchat, respektujte se. Je třeba vyvážit vaše představy a představy dítěte, které se mohou lišit.

Dohodněte si konkrétně, jak vše bude probíhat, a to s ohledem na věk a potřeby dítěte, ale i vaše pracovní vytížení. Zároveň se nebraňte tomu po nějakém čase fungování dohody vyhodnotit. Můžete přijít na to, že je třeba některé aspekty poupravit. Přeci jen dohoda neznamená, že nelze o věcech diskutovat a přizpůsobit je změněné situaci.