Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více se dočtete zde

Inspirujte se slovanskými zvyky, módou a jídelníčkem

Publikováno: 31.5.2019

Kateřina Ligasová

redaktorka

Více o autorovi

Slovanských zvyků a tradic je mnoho. Z některých bychom si i v dnešní době mohli vzít příklad. Jejich oblečení bylo jednoduché, ale praktické a elegantní. Strava souzněla s přírodou a pomoc na neduhy uměli najít v široké škále plodů, květů či listů. Inspirujte se Slovany i vy.

Jednoduchá jídla

Jedli se kaše na všechny způsoby z různého obilí. V tom se od nás tolik nelišili. Sáhněte po prosu, pšenici, ječmenu, máku či pohance, vždy se trefíte. Uvařit je můžete ve vodě či mléce. Stejně jako my dnes, si do svého jídla přidávali čerstvé i sušené ovoce nebo lesní plody. Sladili zásadně medem nebo sladkými plody. Jedli je i jako přílohu k masu či rybám. V dnešní době jsou kaše oblíbené především v rámci snídaně. Dodají totiž potřebnou energii a zdraví prospěšné látky. Velkým svátkem bylo pečení chleba. Peklo se jednou za týden, několik bochníků a pěkně postaru, s kváskem. Mastilo se lněným olejem a nebo máslem.

Základem bylo jíst to, co se vypěstovalo. Slované byly kombinací kočovníků a zemědělců. Své vesnice stavěli zpravidla u řek a potoků (kvůli dostatku vody) a využili místních prostor k hospodaření. Jakmile se výnosy plodin snížily, přestěhovali se. Vařili podle sezónních plodin. To by se naše společnost od té předchozí mohla naučit. Tento způsob obživy je velmi hospodárný, zdravý a hlavně levný. Můžete si všimnout v obchodě, jak na zimu zdražují rajčata, cukety, květák apod. Do jejich jídelníčku patřilo také maso. Nejvíce ryby, mladé vepřové či hovězí. Na studené měsíce si schovávali sýry, máslo a tvaroh. Zkuste si ho dát s cibulí a kmínem jako staří Slované.

Spojení s přírodou

Naši předci se ve velkém obraceli na přírodu. Hledali v ní sílu, podporu i obživu. Uvědomovali si, jak je příroda důležitá, nebyli od ní oddělení, naopak k ní cítili úctu. Množství jejich obřadů a svátků souviselo právě s ní. Kromě božstev uctívali také přírodní objekty jako stromy nebo prameny. Některé jejich svátky slavíme dodnes (např. pálení čarodějnic je vlastně vynášení zimy/smrti a vítání jara). Splodit syna, postavit dům a zasadit strom? Ano, i tento zvyk pochází odsud. Po porodu dítěte se totiž placenta vracela zemi. Na jejím místě se zasadil strom, který ukazoval na zdraví dítěte. A vězte, že pak se ke stromům lidé chovali jinak... I to by mohlo být inspirací moderní době. Dalším pěkným zvykem bylo rituální očišťování. Lidé brzy ráno vstali a omyli se rosou či vodou z potoků a řek. I v dnešní době tento zvyk může mít pozitivní vliv na imunitu. Otužování je důležité. Vyzkoušejte to ale raději na chalupě nebo pokud bydlíte na vesnici. Omývání ranní rosou ve městě je možné, ale nesmíte trpět přílišnou představivostí, co se tam dělo.

Veselé a praktické oblečení

V poslední době se objevuje čím dál více oblečení se slovanskými vzory. Vyšívané květiny a ornamenty zdobí šaty, košile, kraťasy, sukně i trička. Většinou jde o jednoduché oděvy doplněné nenásilným barevným vyšíváním. Vyrobeno je z přírodních látek, převážně z lnu. Dříve bylo používáno i konopí a nebo kopřivy. Len i konopí mají skvělé textilní vlastnosti. V létě vás například ochladí. Výšivky jsou veselé a nejčastěji obsahují přírodní motivy (např. květiny, stromy a zvířata). Ženy nosily sukně nebo šaty, které byly pod ňadry stažené. Důležitý byl tvar zvonu, který v jejich myšlení „nabíral energii,“ jež poté sloužila k vytváření harmonických vztahů.

Konopí se používalo i pro technické záležitosti - vaky na nošení, uskladnění věcí či deky a překvapivě i lana. Mají totiž častokrát vyšší výdrž než moderní kovové řetězy či syntetická lana.

Štítky článku

 

Nemáte ještě svůj účet?

Zaregistrujte se a získáte u nás zcela zdarma řadu výhod :)