Při trombóze může jít i o život

V žilách, které vedou krev do srdce, nebo v tepnách, které ze srdce krev odvádějí, může dojít k vytvoření krevní sraženiny (trombus). Příčiny mohou být různé – poškození cévní stěny (nejčastěji zánětem), zvýšená srážlivost krve nebo zpomalená krevní cirkulace.

Bolest se zhoršuje ve svislé poloze

Z krve, která nemůže projít uzavřeným místem žíly, uniká cévní stěnou do okolních tkání tekutina, jež způsobuje otok. Na poškození reaguje také samotná tkáň, která bývá horká a fialově zbarvená. Postižený cítí napětí a bolest, které někdy připomínají svalovou křeč. Tento pocit zesílí pokaždé, když se nohy nacházejí ve svislé poloze, která transport krve z nohou do srdce ještě víc komplikuje. Bolestivé bývá rovněž stisknutí lýtka nebo chodidla rukou. Může se však také stát, že se trombus uvolní a vycestuje žilním systémem kamkoliv do těla. Jestliže doputuje až do plic, způsobí stav nazývaný plicní embolie, který může skončit i fatálně.

Riziko trombózy zvyšují zanedbané varixy

K rozvoji trombózy může přispět i dlouhodobé zanedbávání křečových žil, které nejsou zdaleka jen estetickým problémem, jak se mnozí z nás mylně domnívají. Chronickou žilní chorobou, která se celosvětově řadí do kategorie civilizačních onemocnění, trpí dle posledních statistik více než dvě třetiny obyvatelstva. V ČR tato nemoc trápí 60–70 procent dospělých, přičemž vyšší riziko hrozí ženám (onemocnění postihuje každou druhou ženu a každého čtvrtého muže). Příznaky mohou být velmi rozmanité a mnohdy se i vzájemně kombinují. Nemocní si stěžují na nepříjemné pocity napětí, tíhy, pálení, mravenčení či únavy dolních končetin, které někdy vnímají jako bolest. Tyto příznaky, ačkoli se jeví zdánlivě nevinné, bychom neměli ponechávat náhodě. Je rozhodně lepší navštívit lékaře hned na začátku, než se později muset potýkat se závažnými zdravotními důsledky.

Pomůže pohyb i některé bylinky

Důležitá je tělesná aktivita, a to nejméně 30 minut denně. Žilnímu oběhu svědčí zejména chůze, jízda na kole, tanec nebo plavání. A také tzv. žilní gymnastika: střídavá chůze po patách, špičkách a celých chodidlech, pochodování na místě, ohýbání a natahování lýtek, kroužení kotníky, krčení a roztahování prstů, přitahování nártu k bérci apod. Snažte se hýbat nohama i při práci, zvláště při takové, která vyžaduje dlouhé stání nebo sezení. Dělejte si pravidelné přestávky a pokaždé se aspoň trochu projděte. Můžete také zařadit doplňky stravy s obsahem bylinných extraktů, které podporují zdravé a pevné cévy (např. koňský kaštan, listnatec bodlinatý, pupečník asijský, brusnice borůvka). K vyšší elasticitě cévních stěn přispívá také rutin – bioflavonoid, který je v hojné míře obsažen například v pohance.

Trombóza jako skrytý nepřítel na cestách

Nebezpečí vzniku trombózy vzrůstá i při delším cestování, a to už po pěti hodinách, zvlášť pokud máte nohy skrčené v ostrém úhlu a téměř se nehýbete. K rizikovým faktorům – kromě už zmíněného chronického žilního onemocnění, patří také nadváha, věk nad 50 let, těhotenství a šestinedělí, užívání hormonální antikoncepce či substituce, úrazy a pooperační stavy. Ohroženou skupinou jsou rovněž lidé, kteří v minulosti prodělali trombózu, embolii nebo infarkt, a dále osoby trpící zvýšenou srážlivostí krve (trombofilie) či onkologickým onemocněním. Prevencí je opět pohyb – ať už v rámci pravidelných přestávek, nebo i během jízdy (samozřejmě pokud zrovna neřídíte), dostatek vhodných tekutin (ideálně čisté neperlivé vody), které sníží hustotu krve, volné pohodlné oblečení a případně kompresní pomůcky (punčochy, podkolenky). U extrémně rizikových osob, které opakovaně prodělaly žilní trombózu, se někdy přistupuje k jednorázové aplikaci preventivní dávky nízkomolekulárního heparinu, což je prostředek snižující srážlivost krve.

Zdroj fotografií v tomto článku: Shutterstock.com