Ketogenní dieta, založená na drastickém omezení sacharidů a vysokém příjmu tuků, si získala popularitu jako rychlý způsob hubnutí. Tento stravovací režim, který tělo uvádí do stavu zvaného ketóza, však s sebou nese řadu potenciálních zdravotních rizik a není zdaleka tak neškodný, jak se může zdát. Odborníci varují před možnými negativními dopady, od krátkodobých nepříjemností až po dlouhodobé zdravotní komplikace.
Princip fungování a odvrácená tvář ketózy
Základním principem keto diety je snížit příjem sacharidů na minimum (obvykle pod 50 gramů denně) a nahradit je tuky, které by měly tvořit 70–80 % celkového energetického příjmu. Tímto krokem tělo vyčerpá zásoby glykogenu a je nuceno hledat alternativní zdroj energie. Játra začnou z tuků vyrábět ketolátky, které slouží jako palivo pro mozek a další orgány.
Ačkoliv tento proces může vést k rychlému úbytku hmotnosti, často je doprovázen řadou nepříjemných vedlejších účinků, souhrnně nazývaných "keto chřipka". Mezi její příznaky patří bolesti hlavy, únava, nevolnost, podrážděnost, problémy se spánkem a zažívací potíže jako zácpa nebo průjem. Tyto symptomy jsou důsledkem adaptace organismu na nový metabolický stav, dehydratace a nerovnováhy elektrolytů a mohou trvat několik dní až týdnů.
Dlouhodobá zdravotní rizika a nutriční nedostatky
Závažnější obavy panují ohledně dlouhodobého dodržování keto diety. Její restriktivní povaha s sebou nese riziko nedostatku důležitých živin.
- Nedostatek vlákniny, vitamínů a minerálů: Výrazné omezení ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin vede k nedostatečnému příjmu vlákniny, což může způsobit chronickou zácpu a další zažívací problémy. Dále hrozí deficit vitamínů skupiny B, vitamínu C a minerálních látek jako draslík a hořčík.
- Zvýšené riziko srdečních onemocnění: Některé studie naznačují, že ketogenní dieta může zvyšovat hladinu LDL ("špatného") cholesterolu, což je rizikový faktor pro vznik srdečně-cévních onemocnění. Dlouhodobá konzumace velkého množství živočišných tuků může vést k hromadění tuku v těle a zvyšovat riziko chronických onemocnění, včetně mrtvice a některých typů rakoviny.
- Zátěž pro ledviny a játra: Metabolismus velkého množství bílkovin a tuků představuje zvýšenou zátěž pro játra a ledviny. U lidí s již existujícím onemocněním ledvin může být keto dieta obzvláště nebezpečná. Existuje také riziko vzniku ledvinových kamenů.
- Negativní vliv na střevní mikrobiotu: Strava chudá na vlákninu a bohatá na tuky může negativně ovlivnit složení a funkci střevních bakterií, které jsou klíčové pro imunitní systém a celkové zdraví.
(Ne)udržitelnost a jo-jo efekt
Jedním z největších problémů keto diety je její dlouhodobá neudržitelnost. Striktní pravidla a omezený výběr potravin činí tento stravovací režim pro mnoho lidí psychicky i sociálně náročným. Po ukončení diety a návratu k běžným stravovacím návykům dochází velmi často k rychlému opětovnému nárůstu hmotnosti, takzvanému jo-jo efektu. Tělo, které se adaptovalo na spalování tuků, může mít problém efektivně zpracovávat sacharidy, což vede k jejich ukládání do tukových zásob.
Ačkoliv může být ketogenní dieta v některých specifických případech, například v léčbě epilepsie u dětí, prospěšná, pro běžnou populaci usilující o zdravé a udržitelné hubnutí představuje spíše hazard se zdravím. Odborníci se shodují, že klíčem k trvalé redukci hmotnosti a dobrému zdraví je vyvážená strava s dostatkem všech makroživin, pravidelný pohyb a dlouhodobě udržitelný životní styl, nikoliv drastické a jednostranně zaměřené diety. Před zahájením jakékoliv radikální diety je vždy nezbytné konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem nebo kvalifikovaným nutričním terapeutem.
Foto: Shutterstock.com
Mohlo by vás zajímat
